Vždycky jsou tam nějaké přesahy. A nejen do sféry boje proti korupci, kterou včera pro svůj resort načrtl Leoš Heger (TOP 09). Než se vydal na jednání s lékaři o jiném přesahu, o hrozbě exodu tisíců doktorů medicíny z nemocnic, ba i ze země
Někdy však zazní myšlenka, která se hned vymkne všem resortům a rovnou vstoupí do dějin. K této epochální události došlo na úterním senátním semináři o zdravotnictví: Leoš Heger tam konstatoval, že pravidla pro kvalitu péče a rovnoměrnost jejího poskytování - například zpřístupnění určitých léků a přístrojů - je možné nastavit a kontrolovat jen v rámci veřejného pojištění. Neboť „soukromá nemocnice si koupí cokoli a nikdo jí v tom nemůže zabránit“.
Na tom však nezůstalo. V debatě o tom, jak zmobilizovat 10 miliard korun, které se bezúčelně válejí v privátních zdravotních pojišťovnách, Heger vysvětlil: Takovou mobilizaci mohl provést David Rath v roce 2006 ve veřejné VZP, ale v malých soukromých pojišťovnách, „by to bylo nezákonné“.
Účty v těchto pojišťovnách by totiž bylo „potřeba znárodnit, to doslova, jinak to nejde udělat“, prohlásil ministr nejpravicovější strany v pravicové vládě. A jen tím bezděčně domyslel, co učinit samozřejmě nejen nemůže, ale ani ve snu nehodlá.
Podobným zážitkem člověk prošel na prosincové „ideové konferenci“ Věcí veřejných, kde přizvaný expert přes důchody, profesor Jaroslav Vostatek, uvedl: Kvůli nízkým výnosům soukromých penzijních fondů a vysokým fiskálním nákladům není efektivní jít do - z Bezděkovy komise vycházející - penzijní reformy, která nás „posouvá na Divoký východ“. Závěr pana profesora zazněl jako prásknutí bičem: „Znárodnění penzijních fondů v Maďarsku není náhoda“, protože za daných parametrů nic jiného „být nemůže než znárodnění“.
Je vedlejší, že véčkaři mezitím asi shledali, že rvačka o policejního prezidenta k zastavení propadu jejich preferencí možná postačí, že bude dobré jít - jako obvykle - s koaličními partnery na kompromis a s penzijním „Divokým východem“ se smířit.
Podstatné je tohle: dvacet let establishment manichejsky upřednostňuje „všeřešící“ soukromý sektor před „mrhající“ veřejnou sférou.
A najednou shora - zcela oficiálně - slyšíme, že jediným racionálním a lidským řešením je - dnes už nemožný, protože nezákonný a nadále shora nechtěný - pravý opak oficiální politiky.
Leoš Heger v úterý na pozoun dějin zadul ještě jinak. S podivem shrnul lékařský postoj, že „už to nemohou vydržet, už se na tu korupci nemohou dívat“. Zeptal se, co by se stalo, „kdyby tuhletu filozofii zvedl celý národ“ v dobách „sanace bank, kupónové privatizace“. Ale „tento národ neodchází“, triumfoval ministr.
Národ nemůže odejít. Leda od partají, jimž naletěl. Leda z masových iluzí, které dlouho pokládal za zdravý rozum. Už to začalo.