Nárok na dovolenou

Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká právo na dovolenou za kalendářní rok (nebo na její poměrnou část), právo na dovolenou za odpracované dny, resp. právo na dodatkovou dovolenou.
Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popř. její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se přitom považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru 1/12 dovolené za kalendářní rok.
Z výše uvedených zákonných formulací vyplývá, že zákoník práce ohledně způsobu vybírání, čerpání dovolené nerozlišuje mezi pracovním poměrem na dobu určitou a pracovním poměrem na dobu neurčitou.
Pro úplnost dále uvádím, že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Dále doplňuji, že zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popř. do skončení pracovního poměru.
S poukazem na výše uvedené tak shrnuji, že striktně vzato může zaměstnanec vybírat dovolenou skutečně až po odpracování 60 dnů v kalendářním roce. Zákoník práce však současně dává zaměstnavateli možnost určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když zaměstnanec dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou.
Jsem přesvědčen, že uznalý a vstřícný zaměstnavatel Vám umožní čerpat dovolenou tak, abyste měla možnost lyžovat i strávit s dětmi jarní prázdniny.