Odškodnit oběti nezákonného ukončení plodnosti vládě doporučila její rada pro lidská práva. Výbor je její součástí. Kdy by mohl kabinet záležitost projednat, není zatím jasné. Kvůli sterilizaci se v minulosti desítky převážně romských žen obrátily na ombudsmana, některé pak i na soudy.
Podle vládní rady by ministři práce, zdravotnictví, financí a spravedlnosti s vládní zmocněnkyní pro lidská práva do konce příštího roku měli vládě navrhnout model odškodnění. Výbor uvedl, že by měl vzniknout samostatný zákon podobně jako u odškodnění obětí nacismu či odbojářů. Nároky poškozených žen by měla posuzovat komise. Zasedali by v ní zástupci ministerstev, gynekolog i psycholog. Složení by schválila vláda. Ženy by týmu posílaly žádosti a dovolily mu nahlížet do zdravotnické dokumentace. Komise by pak rozhodla o odškodnění.
Podobně postupovalo i Švédsko, kde mezi lety 1935 až 1975 nuceně sterilizaci podstoupilo 63.000 lidí - 93 procent žen a sedm procent mužů. Většinou lékař prohlásil, že osoba je mentálně opožděná. Ve skutečnosti se ale plodnost ukončila z důvodů sociálních či eugenických, tedy kvůli „šlechtění rasy“. Pochybení se prokázalo přinejmenším u 10.000 případů, o odškodnění se přihlásilo 2067 obětí.
Ze švédských zkušeností při odhadu počtu odškodňovaných vycházel i vládní výbor. Podle něj by jich minimálně mohlo být 59. Nejvyšší státní zastupitelství totiž už dřív dostalo od ombudsmana 59 případů, kvůli nedostatku důkazů je ale odložilo. Maximální počet se může pohybovat „do tisíce případů“, uvedl výbor. Zatím navrhl pro poškozené částku 300.000 až 400.000 korun podle újmy na zdraví či míry porušení tehdejších předpisů. Stát by tak na odškodnění mohl vyplatit až 400 milionů korun, uvedl výbor ve zprávě.
Původně už v roce 2006 navrhoval pro oběti 175.000 korun. „Tato částka se jeví nyní jako příliš nízká,“ uvedl výbor v dokumentu. Poukazoval na to, že loni některé ženy mimosoudně od nemocnice získaly půl milionu korun a Evropský soudní dvůr pro lidská práva ve Štrasburku v podobném slovenském případu přiřkl odškodné 31.000 eur (nyní asi 773.000 korun).
Podle návrhu by na odškodnění měly mít nárok ženy, které podstoupily nedobrovolnou sterilizaci od ledna 1972 do května 1991. Zákrok se podle tehdejších předpisů prováděl „v zájmu zdravé populace“ a úřady k němu motivovaly dávkou až 10.000 korun. Peníze by mohly dostat i ženy, které lékaři protiprávně sterilizovali po roce 1991, kvůli uplynutí tříleté promlčecí lhůty po nich ale už poškozené nemohou vymáhat náhradu u soudu. Těm, které k soudu jít mohou, by měl stát zaplatit advokáta, uvedl výbor. To by podle něj u jednoho případu mohlo vyjít na 50.000 až 100.000 korun.
S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské středisko pro práva Romů (ERRC). O dva roky později vládní výbor navrhl odškodnění. Lidskoprávní rada vlády s prvním podnětem přišla v roce 2007. O dva roky později se kabinet za sterilizace omluvil. Podle výborů OSN proti rasové diskriminaci či diskriminaci žen jen omluva ale nestačí.
U Evropského soudu pro lidská práva čekají podle výboru na projednání tři případy z let 1997, 2001 a 2003. ERRC zdokumentovalo 27 případů z let 1989 až 2007.