Nárok na výplatu mzdy před nástupem dovolené

30. 3. 2007 11:46
přidejte názor
Autor: Redakce
Musí zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci mzdu, jejíž splatnost připadá na dobu čerpání dovolené, před nástupem této dovolené? "Mohlo by dojít k extrémnímu případu, kdy po návratu z dovolené zaměstnanec oznámí, že s okamžitou platností ukončuje pracovní poměr a uplatňuje nárok na odstupné?" ptá se čtenář Zdraví.Euro.cz...


Právní poradna Zdraví.Euro.cz

Dostal jsem informaci, že nové znění zákoníku práce stanovuje povinnost zaměstnavatele vyplatit mzdu, jejíž splatnost připadá na dobu čerpání dovolené, před nástupem této dovolené, nedohodnou-li se strany jinak (oproti starému ZP, podle kterého musel zaměstnanec o toto žádat).

V té souvislosti by mohlo dojít až k extrémnímu případu, kdy po návratu z dovolené zaměstnanec oznámí, že s okamžitou platností ukončuje pracovní poměr a uplatňuje nárok na odstupné, protože důvodem k rozvázání je par. 56, odst.1, písm. b – nevyplacení mzdy do 15 dnů po její splatnosti.

Je tedy nutné mít od každého zaměstnance předem potvrzeno, že nebude požadovat výplatu mzdy před nástupem dovolené i tehdy, pokud je mu mzda poukazována na účet a nemůže tím pádem dojít ke zpoždění výplaty vzhledem k jeho nepřítomnosti z důvodu čerpání dovolené? Osobně se domnívám, že toto je relevantní jenom v případě, že je příslušnému zaměstnanci vyplácena mzda hotově.

Odpovídá JUDr. Dominik Brůha, advokát, bruha@akr.cz

Domnívám se, že na rozdíl od řady jiných ustanovení zákoníku práce, které doznaly po 1. 1. 2007 podstatnějších změn v souvislosti s nabytím účinnosti nového zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb.), se problematika poskytování mzdy splatné během dovolené prakticky nijak nezměnila.

Ani za účinnosti dřívějšího zákoníku práce (zákona č. 65/1965 Sb. účinného do 31. 12. 2006) totiž neplatilo, že zaměstnanec musel o vyplacení mzdy splatné během dovolené žádat. (Taková úprava platila pouze do 31. 12. 2001 a byla zrušena velkou harmonizační novelou zákoníku práce provedenou zákonem č. 155/2000 Sb. účinnou od 1.1. 2001).

Do dne 31. 12. 2006 upravoval tuto problematiku § 119 odst. 3 zákona č. 65/1965 Sb., který stanovil, že „zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené na zotavenou mzdu splatnou během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mzdy, poskytne mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dovolené.“

S účinností nového zákoníku práce od 1. 1. 2007 došlo pouze ke změně čísla paragrafu a k nepatrné (kosmetické) úpravě v tom smyslu, že se upřesňuje dopad ustanovení nejen na mzdu, ale také na plat.

Konkrétní úpravu nyní nalezneme v § 141 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., který stanoví téměř identicky, že „zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené mzdu nebo plat splatný během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak.

Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, poskytne mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy nebo platu mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dovolené.“

Domnívám se, že situace, kdy by zaměstnanec po návratu z dovolené přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru z důvodu nevyplacení mzdy do 15 dnů po uplynutí její splatnosti během dovolené, je skutečně extrémní a byla teoreticky možná i za předchozí právní úpravy.

Pokud by taková situace nastala, mohl by zaměstnavatel v prekluzívní dvouměsíční lhůtě ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit takovýmto okamžitým zrušením, uplatnit u příslušného soudu neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance.

Především zákoník práce nestanoví předepsanou písemnou nebo jinou kvalifikovanou formu pro dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o způsobu výplaty mzdy během dovolené.

Lze předpokládat, že pokud zaměstnanec bez dalšího dovolenou nastoupil a po jeho návratu nebo nejpozději v nejbližším výplatním termínu přijal vyplacení mzdy splatné během dovolené, tak soud v případě sporu může věc posoudit jako konkludentní souhlas zaměstnance (tj. souhlas projevený nikoli výslovně, ale jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti) se způsobem výplaty mzdy a určit, že okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem je neplatné.

Pokud by zaměstnanec i za situace, kdy mzdu splatnou během dovolené dodatečně přijal (byť s určitým zpožděním přesahujícím 15 dnů po splatnosti mzdy), přesto okamžitě zrušil pracovní poměr, mohlo by jeho jednání být soudem kvalifikováno jako zneužití práva, a to v rámci projednávání žaloby na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru.

Samozřejmě nelze obecně nic namítat proti výslovnému sjednání zaměstnance a zaměstnavatele ohledně způsobu výplaty mzdy splatné během dovolené, např. v tom smyslu, že smluvní strany se již v rámci pracovní smlouvy dohodnou, že pokud připadne termín výplaty na období dovolené, zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci mzdu splatnou během dovolené nejpozději do např. 3 pracovních dnů po návratu z dovolené, příp. v nejbližším následujícím výplatním termínu apod.

www.Zdravi.Euro.cz

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?