Projekt je financován z finančních prostředků EU, konkrétně z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Řešitelem projektu je Českomoravská konfederace odborových svazů a Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče a partnerem projektu je Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Unie zaměstnavatelských svazů. Projekt se zabývá všemi formami násilí na pracovištích, které mohou vzniknout mezi různými aktéry, ať už se jedná o zaměstnance, pacienty, uživatele služeb, rodinné příslušníky apod. V dnešní náročné době, kdy dochází k nárůstu násilí obecně, roste i počet incidentů na pracovištích.
Pracovní násilí má různé podoby. Zjevné, které obsahuje fyzický útok, ale také fackování, kopání, bodání, kousání, plivání apod., zahrnuje také psychické, více skryté jednání, jako je šikanování, obtěžování, použití hrozeb, které mohou být slovní, písemné, ale také pomocí gest. Do kategorie násilí na pracovištích lze zahrnout každé chování, které ponižuje, zahanbuje nebo jinak naznačuje nedostatek respektu k důstojnosti nebo hodnotě člověka. S projevy násilí se můžeme setkat ve všech pracovních oblastech, ve kterých dochází ke vzájemné zvýšené komunikaci mezi lidmi. V úřadech, obchodě, školství, zdravotnictví, sociálních službách apod.
Násilí ve zdravotnictví a jeho prevence
Zdravotnictví a sociální služby jsou oblastí, ve které není zcela rovnocenný vztah mezi pracovníky poskytujícími služby a mezi příjemci služeb, tj. pacienty a uživateli služeb. Nemocní lidé, handicapovaní lidé a staří lidé jsou v informační nevýhodě, jsou ovlivněni svou nemocí, handicapem nebo snížením schopností ve stáří, a tudíž nemohou rovnocenným způsobem čelit případným projevům násilí ze strany zdravotnického personálu. Je však nutné říci, že zdravotničtí pracovníci a pracovníci v sociálních službách jsou profesionálové a ke skutečnému násilí z jejich strany dochází výjimečně. Častější je opak, kdy pacient nebo uživatel sociálních služeb se dopouští chování, které lze zahrnout mezi některou z forem násilí. Za problémy mnohdy stojí neshody v komunikaci.
Takové chování může být ovlivněno i jejich nemocí nebo handicapem. Pracovníci ve zdravotnictví, zejména odborníci, jsou vystaveni také zvýšené zátěži kvůli náročnosti své profese. Nutnost celoživotního vzdělávání, neustálé získávání aktuálních dovedností a pracovních postupů, směnný provoz - to vše zařazuje zdravotnická povolání mezi vysoce náročné profese. Takové prostředí je potom náchylné k možnosti vzniku konfliktů. K násilí může docházet také mezi samotnými zaměstnanci, zaměstnanci a jejich nadřízenými apod. Pokud si toto vše uvědomíme, pak jsou na řadě preventivní opatření, která mohou riziko vzniku konfliktních situací snížit. Tato opatření mohou spočívat jak v technickém zabezpečení pracovníků, tak v proškolení pracovníků ve verbálních komunikačních technikách ke zvládnutí konfliktních situací nebo technikách sebeobrany.
Možná si kladete otázku, zda je tvrzení, že je zapotřebí násilí na pracovištích řešit, oprávněné. Stejnou otázkou se zabýval i výše uvedený projekt, který má část diagnosticko-statistickou a část výukovou. V první části projektu došlo k využití zahraničních dotazníků, které byly pro podmínky ČR upraveny. Dotazníky byly rozeslány celkem do 155 organizací. Odpověď přišla z 88 organizací. Celkem odpovědělo 1052 respondentů. Ze statistického zpracování vyšlo najevo, že se například s fyzickým násilím na pracovištích ve zdravotnictví a sociálních službách setkalo 16,6 % respondentů, se slovním napadáním 45,2 % respondentů, se sexuálním obtěžováním 2,4 % respondentů. Dotazníkový průzkum zahrnuje řadu otázek, jejichž zodpovězení dává poměrně obsáhlý obrázek o situaci ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče.
Dá se to shrnout tak, že situace není sice dramatická, ale rovněž není zanedbatelná. Všechny formy násilí mají tendenci k mírnému nárůstu, a je tudíž žádoucí se prevencí konfliktních situací na našich pracovištích zabývat. Násilí na pracovištích je hrozbou pro výkonnost jednotlivců, ale i celé organizace. U jednotlivce vede k častým útěkům do nemoci, k fluktuaci, ke ztrátě schopností, často k užívání návykových látek, někdy i k nezaměstnanosti nebo odchodu z profese. U organizací dochází k ekonomickým ztrátám, ke snížení kvality péče a dalším problémům v chodu organizace. Naopak zařazení problematiky prevence násilí na pracovištích je dnes považováno za součást dobré firemní kultury.
Projekt v současné době pokračuje výukovou částí, ve které se školí lektoři. V roce 2011 začne druhá výuková část, ve které bude proškoleno 800 pracovníků. Výuková část obsahuje kurz obecné problematiky násilí na pracovištích, psychologické aspekty násilí a krizovou komunikaci, management prevence násilí na pracovištích a kurz sebeobrany. V závěru projektu vzniknou zásahové týmy z řad těch pracovníků, které bude téma zajímat natolik, že se budou chtít nadále problematikou zabývat profesionálně.
O autorovi: Ing. Iva Merhautová, MBA, Ředitelka, Městská poliklinika Praha