Nástupní plat lékaře: 12 tisíc

15. 9. 2005 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Na propastný rozdíl v platech lékařů ve státem řízených nemocnicích a v těch, které se přetransformovaly v obchodní společnosti, upozornila při nedávné návštěvě Karlových Varů ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Hejtman Josef Pavel ale stojí na svém...


Karlovarský kraj - Platy lékařů v karlovarské nemocnici jsou výrazně nižší, než je celorepublikový průměr. Hejtman Josef Pavel přesto tvrdí, že rozdíly v odměnách mezi státem řízenými nemocnicemi a obchodními společnostmi není výrazný.

Na propastný rozdíl v platech lékařů ve státem řízených nemocnicích a v těch, které se přetransformovaly v obchodní společnosti, upozornila při nedávné návštěvě Karlových Varů ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Hejtman Josef Pavel ale stojí na svém.

„Porovnali jsme platy lékařů v plzeňské fakultní nemocnici a v našich zdravotnických zařízeních. Rozdíl není nikterak výrazný.“

Ministryně zdravotnictví mu ovšem oponuje:

„Rozdíly mezi platy se stupňují. Zatímco loni bral lékař v obchodní společnosti o čtyři tisíce méně, než stejný lékař v nemocnicích řízených státem, letos už je rozdíl desetitisícový,“ uvedla.

Tento propad se podle jejích slov výrazně projevuje hlavně v regionech sousedících se západními zeměmi. „Lékaři odcházejí do zahraničí, kde jsou platy výrazně vyšší,“ upozornila Emmerová.

Ani toho se ovšem hejtman neobává. „Před nedávnem jsem jednal s německými kolegy. Přišla řeč i na otázku lékařů, a ukázalo se, že v příhraničních regionech Německa pracuje v současné době jediný lékař z Karlovarska,“ kontroval hejtman.

Lékaři karlovarské nemocnice ovšem vidí tuto otázku v jiném světle. „Nástupní plat nového lékaře je 12 tisíc korun hrubého, což je výrazně pod celorepublikovým průměrem,“ řekl nám jeden z lékařů, který si nepřál být jmenován. V obchodních společnostech se podle jeho slov jejich zřizovatelé nemusejí řídit platovou politikou státu.

„Osmiprocentní navýšení platů se nás tak netýká,“ posteskl si. Vzhledem k tomu, že v nemocnicích, které mají statut obchodních společností, pracuje méně lékařů než například ve fakultních nemocnicích, musejí na stejný plat pracovat podstatně déle.

„Na stejnou výplatu tak musí odpracovat řadu přesčasových hodin,“ řekl náš zdroj. Nediví se proto, že za těchto podmínek lékaři odcházejí do zahraničí.

„Například v Británii mají až desetinásobný nástupní plat,“ dodal.

PETR KOZOHORSKÝ,

Deníky Bohemia

Martina Kociánová

Konstatování Emmerové, že je propastný rozdíl v platech lékařů ve státem

řízených nemocnicích a v soukromých zdravotnických zařízení je zejména

způsobem tím, že ve státních nemocnicích se zvýší platby zaměstnancům na

úkor dodavatelů a tak se stále prohlubuje jejich deficit.

Pokud státní nemocnice nedostane včas úhradu od zdravotních pojišťoven,

zajistí sice mzdy, ale ostatní platby se oddalují. To si ale soukromé

zdravotnické zařízení nemůže dovolit. Státní nemocnice spoléhají na to, že

jim stát pomůže. Soukromé zdravotnické zařízení musí kontinuálně platit

veškeré platby, a to jak mzdy, tak i faktury dodavatelům. Není to tak

dlouho, kdy byly opět výzvy distributorů léčiv o dlouhodobých platebních

neschopnostech fakultních nemocnic za léky.

Rozhodně není žádnou uměleckou tvorbou zvyšovat platy ve fakultních

nemocnicích, rozšiřovat administrativu, pořizovat drahou zdravotnickou

techniku, která na samotném konci není efektivně využívána.

Manažer v soukromém sektoru, a je to jedno, zda se jedná o lékaře nebo

zdravotnické zařízení si musí především sledovat režijní náklady při

zachování stejně kvalitní zdravotní léčby, jako ve fakultních nemocnicích.

A pokud potřebuje úvěr, musí prokazovat bance svojí solventnost.

A státní nemocnice za vlády ČSSD ? Kolik úvěrů si vzaly ? A proč by si

je nevzaly ? A kdo je nakonec zaplatil ? Daňový poplatníci.

Například byly poskytnuty úvěry na základě usnesení vlády k řešení

finanční situace ve zdravotnictví - Všeobecná fakultní nemocnice 1 000

mil. Kč a FN Motol 550 mil. Kč. Oba tyto úvěry měly odklad splácení na dva

roky a dobu splatnosti 10 let, takže se splácením podle smlouvy s KOB se

začalo později.

K 31.12.02 činily zůstatky úvěrů u VFN 805 000 tis. Kč a u FN Motol 412

500 tis. Kč. Platby za úvěr zatěžkávaly hospodaření obou nemocnic. Proto v

rámci konsolidačního programu přešlo splácení úroků z úvěrů vůči

Konsolidační bance na stát - Ministerstvo financí.

Není se co divit, že je takový rozdíl v platech. Státní nemocnici těžko

může dát někdo do konkurzu. Soukromý sektor ano, soukromé zdravotnické

zařízení nevyjímaje. Ale na druhé straně se nemůže divit paní Emmerové,

protože ta kromě fakultní nemocnice, nikde privátně nepodnikala. Takže

faktury, režijní náklady, platební morálka, odpovědnost za zaměstnance,

pracovní smlouvy - jde zcela kolem její osoby a je naprosto od této

reality oproštěna. Včetně jejich předchozích ministrů napříč spektrem

sociální demokracie.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?