„Pro nás tento nový systém bude znamenat jisté zjednodušení,“ říká mluvčí nemocnice v Havlíčkově Brodě Petra Černo.
Od února pacient regulační poplatek zaplatí. Pokud bude mít zájem o dar, nechá si vystavit účetní doklad, ten připojí k vyplněné darovací smlouvě, kterou odevzdá nebo odešle na krajský úřad.
Tam mu bude, po schválení Radou kraje Vysočina, proplacen způsobem, který si zvolí - na bankovní účet nebo složenkou.
Tento způsob úhrady však přinese například podle názoru důchodkyně Marie Vinczeové nemalé komplikace právě těm, kterým by měl pomáhat.
„Nový způsob úhrady regulačních poplatků nepovažuji za šťastný. Bude to zbytečně složité a komplikované, hodně nemocných to odradí. Paradoxně asi nejvíc ty, kteří jsou nejpotřebnější - seniory. Ne každý z nich má účet, kam by mu mohl kraj úhradu regulačních poplatků vracet. A když si představím jít v zimě pro peníze na poštu… Není to dobrý nápad,“ tvrdí důchodkyně.
Zdůrazňuje, že proti úhradě regulačních poplatků, až na výjimky, nic nemá. Platit je nepovažuje za nutné například v ordinaci soukromého lékaře, ale za pobyt v nemocnici je ochotna si připlatit.
„V nemocnici dostává pacient najíst, elektřina i vytápění něco stojí,“ uvažuje Vinczeová.
Komplikace pro obě strany
Milan Stránský, chotěbořský úředník, by systém regulačních poplatků ve zdravotnictví zrušil úplně.
„Snad by se našlo jiné řešení, jak by se pacienti mohli podílet na úhradě plateb. Já osobně bych si připlatil na nemocniční stravu. Nový způsob považuji za komplikovaný pro obě strany. Schovávat si potvrzení o zaplacení poplatku u doktora ve výši 30 korun třeba i měsíc, to udělá snad důchodce. Člověk v produktivním věku má jiné starosti,“ míní Milan Stránský.
„Jsem proti poplatkům ve zdravotnictví, už si přece platím celý život ne zrovna nízké zdravotní pojištění. Nový způsob, o kterém jsem slyšela, je podle mého názoru jen buzerace obyčejných lidí a způsob, jak zaměstnat další a další zbytečné úředníky,“ konstatuje Jana Smíškova, která je v současné době nezaměstnaná.
„Jestli to chce teď kraj praktikovat takovým komplikovaným způsobem, tak to asi dělat budu, protože regulační poplatky hradit nechci, když si spočítám, co už jsem odvedl státu na daních,“ nechává se slyšet živnostník Jiří Kocman.
Se stoupající životní úrovní stoupá i ochota pacientů regulační poplatky ve zdravotnictví hradit ze své kapsy.
Předvolební populismus
Například podnikatel Jiří Pecha o žádné dary kraje nestojí. „Regulační poplatky jsem ve zdravotnictví platil vždycky, dar od kraje jsem nepřijímal a ani do budoucna nebudu. Celý tento systém považuji za nesmysl a čistě politickou záležitost, jak získat hlasy ve volbách,“ zdůrazňuje soukromník. Podobný názor má i Aleš Kadlec - ředitel Hospodářské komory.
„Já jsem zdravotnické regulační poplatky hradil vždycky. Podle mého názoru by měl existovat celorepublikově sjednocený systém, jak u lékaře platit, například zvýšit zdravotní pojištění,“ navrhuje Kadlec jednu z možností. Kraj by měl finanční prostředky dle jeho názoru investovat jinde než do regulačních poplatků.
„Chápu, že pro některé skupiny lidí to může být problém, například pro sociálně slabé, ani za kojence by se u lékaře platit nemělo, ale tam to lze přece upravit zákonem,“ míní ředitel Hospodářské komory.