Při šetření jsme zjistili, že pětadevadesát procent absolventek vyšších odborných škol odchází do praxe, říká Karel Štix, ředitel českobudějovické „zdrávky“
Asociace ředitelů zdravotnických škol České republiky sdružuje téměř osmdesát škol. Na poslední valné hromadě zvolila asociace novým předsedou Karla Štixe, ředitele Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Českých Budějovicích. Téměř vzápětí se před asociací objevily nečekané problémy.
S nástupem do nové funkce musíte, pane řediteli, řešit věci, které před asociací vyvstaly dost překvapivě a nečekaně. Co říkáte návrhu ministerstva zdravotnictví na změny ve vzdělávání středního a vyššího zdravotnického personálu? Tisková zpráva o návrhu vzbudila velkou pozornost…
Zpráva o návrhu překvapila jednak profesní organizace, jednak zástupce škol, včetně vysokých škol. Nakonec i samotné zdravotníky v praxi.
V čem je návrh překvapivý a jaké největší změny přináší?
Překvapivá je například rychlost, s˙jakou má být projednán. Také má jeho uplatnění přivést podle ministerstva do zdravotnických zařízení více sester, ale obáváme se, že návrh by měl právě opačný efekt.
Jmenoval byste nějakou konkrétní změnu?
Jedna ze změn spočívá ve změně oboru Zdravotnický asistent na obor Praktická sestra. Podle našeho názoru ale návrh ministerstva nemění v podstatě nic jiného než název oboru. Pracovní náplň bude totožná.
Proč tedy ta změna?
Jde tu jen o vytvoření jakéhosi dalšího mezičlánku, který bude mít v názvu slovo „sestra“. To ale neodpovídá strategickým dokumentům EU, protože příslušné kompetence mít nebude. Ty má v současné době pouze vysokoškolsky vzdělaná sestra a diplomovaná sestra z vyšší odborné školy. Jen na okraj, název oboru Praktická sestra jsme sami navrhli před lety, ale ministerstvo to tehdy odmítlo. Nyní chce ze dne na den tento název zavést.
Zpřehlednilo by to situaci a přivedlo by to více personálu do zdravotnictví?
Zdravotnickým školám by při náboru jistě kosmetická změna názvu pomohla - rodiče a žáci by měli jasno, že jde o tradiční „sestřičku“ , jako tomu bylo dříve. Nástupu absolventů do praxe to však nepomůže, protože i tyto praktické sestry budou odcházet na vysoké školy. Jako dnes odcházejí za vyšším vzděláním zdravotničtí asistenti.
Změnilo by se něco přímo v praxi?
Praktická sestra by podle návrhu novely zákona mohla po půl roce praxe pracovat samostatně. Zdravotnický asistent již dnes pracuje pod tak zvaným odborným dohledem. Ale zde se podle našeho názoru jedná spíše o nešťastnou formulaci, kterou si v praxi zaměstnavatelé vykládali různě.
Z jakého důvodu?
Odborný dohled znamená podle našeho názoru hlavně dosažitelnost rady nebo pomoci ze strany všeobecné sestry nebo lékaře. Celkově si ale myslím, že se situace po několika letech praxe vyjasnila a „práce pod odborným dohledem“ už není naštěstí chápána jako „přímé vedení“. Absolventi oboru zdravotnický asistent jsou přijímáni na všechna oddělení, takže k jejich určité profesní diskriminaci už nedochází. Zdravotním asistentkám se ale i dnes stejně říká v nemocnicích sestřička.
Proč ale už dnes sestře nestačí středoškolské vzdělání?
Podle platného zákona o nelékařských profesích potřebuje všeobecná sestra tříletou vyšší odbornou školu nebo bakalářské studium na vysoké škole. Vzdělání oboru zdravotnický asistent v podstatě kopíruje dřívější obor zdravotní sestra, rozdíl je především v teoretické nadstavbě .
Co by změna názvu oboru Zdravotnický asistent - Praktická sestra, jak navrhuje ministerstvo zdravotnictví, znamenala pro samotnou školu?
Způsobí nám legislativní problém. Obor by se přejmenoval uprostřed studia, studenti nastoupí na jeden obor a náhle studují jiný. Musely by se měnit i školní vzdělávací programy a další související záležitosti. Navíc, jak už jsem řekl, tento určitý „hybrid“, který by vznikl, neodpovídá evropské legislativě, kterou naše republika ve vzdělávání sester odsouhlasila.
Zní to celkově, jako by vás návrh ministerstva zaskočil…
Dozvěděli jsme se o něm až z tiskové zprávy ministerstva zdravotnictví. Byl předložen vládě ve zkráceném řízení bez dalšího připomínkování profesními a odbornými organizacemi s výjimkou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Týká se i vyšších odborných škol. Takový postup považujeme při závažnosti dopadu změn za nesystémový a unáhlený.
Dokonce je údajně v návrhu připraveno ukončení existence vyšších odborných zdravotnických škol (VOŠ) tak, že by přijímací zkoušky pro všeobecné sestry pro příští školní rok byly poslední?
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje ukončit obor všeobecná sestra na VOŠ již v roce 2009/2010, kdy by se konalo poslední přijímací řízení. Postupně by s posledním absolutoriem za čtyři roky obor v podstatě na VOŠ skončil.
Vyšší odborné školy by ale stejně měly v budoucnu zaniknout…
V rámci evropské strategie by měly ukončit činnost, ale počítalo se s tím, že zdravotnické VOŠ budou utlumeny společně s ostatními VOŠ. Většina VOŠ naší zdravotnické asociace má akreditace, které není jednoduché získat, až do roku 2015. Považujeme za nesprávné i to, že tak důležitá věc se má projednávat jen ve zkráceném řízení. Do vlády šla během týdne a v˙parlamentu má být projednána pouze v jednom čtení.
Podle ministerstva ale absolventi VOŠ stejně do praxe nejdou a pokračují v odborném vzdělávání na vysokých školách…
Při šetření na osmnácti zdravotnických vyšších odborných školách jsme za asociaci škol zjistili, že 95% absolventek odchází do praxe. Zrušení oboru všeobecná sestra na VOŠ by bylo nesystémové, protože při současném akutním nedostatku sester absolventky VOŠ nejvíce zásobují zdravotnická zařízení, pokud se týká ošetřovatelského personálu. Ročně odchází do praxe pět až šest set absolventek VOŠ. Návrh ministerstva zdravotnictví přichází v této souvislosti v nejhorší možnou dobu. Po ukončení bakalářského studia jde do ošetřovatelské praxe minimum absolventek.
Kolika studentek či studentů na vyšších odborných zdravotnických školách v oboru diplomovaná všeobecná sestra se zamýšlené změny týkají?
Pro představu - ve školním roce 2007/2008 bylo v České republice na VOŠ v oboru diplomovaná všeobecná sestra celkem 2690 studentů, na vysokých školách v bakalářském a magisterském studiu to bylo 3605 studentů v oboru zdravotní sestra.
Edwin Otta, Regionální deník