Výbor většinou hlasů nedoporučil sociálnědemokratickou novelu zamítnout, jak žádá opoziční ODS. Zrušení karenční doby má menšinová vláda ANO a ČSSD v programu. Nedávno se koalice shodla na tom, že zaměstnanci budou dostávat náhradu mzdy už od prvního dne nemoci od července příštího roku. Navzdory tomu pro doporučení výboru proti zamítnutí předlohy nehlasoval poslanec ANO Aleš Juchelka, hlasování se zdržel. Ostře proti zrušení karence se v debatě stavěl další poslanec ANO Pavel Juříček, který je ale členem hospodářského a rozpočtového výboru.
Ve hře i po jednání sociálního výboru zůstává úprava občanských demokratů, která obsahuje jinou podobu zrušení karenční doby. Členové výboru k ní nezaujali žádné stanovisko. ODS chce, aby zaměstnavatelé hradili nemocenskou prvních 11 dnů místo 14 dní, jak to předpokládá návrh ČSSD. Odvody zaměstnavatelů by se podle ODS měly snížit o 0,5 procentního bodu místo 0,2 procentního bodu.
Svou podobu obnovy prvních tří dnů nemoci patrně neprosadí opoziční SPD Tomia Okamury. Výbor doporučil zamítnutí návrhu Okamurova hnutí, podle kterého by první tři dny nemoci hradil zaměstnancům stát z pojištění.
Předloha ČSSD předpokládá, že zaměstnanci budou dostávat i v prvních třech dnech nemoci 60 procent denního vyměřovacího základu. Výbor doporučil plénu schválit pouze úpravu Kateřiny Valachové (ČSSD), která v souladu s koaliční dohodou a také s vládním prohlášením navrhla odložit účinnost sociálnědemokratické novely na 1. července příštího roku. Další její podpořený návrh se týká ujasnění, že příslušníci bezpečnostních sborů by i nadále měli stoprocentní plnění od prvního dne.
Novelu v podobě předložené sociálními demokraty podpoří ve Sněmovně komunisté, kteří menšinovou vládu v dolní komoře tolerují. Lidovci nejsou podle Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) úplně jednotní a Piráti budou o svém postoji podle členky klubu Olgy Richterové teprve rozhodovat. Poslanci hnutí SPD se závěrečného hlasování zdrží.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.