Problematika sexuality u pacientů s nádorovým onemocněním je jedním z témat, která jsou stále zanedbávanou oblastí. Pacient po zjištění nádorového onemocnění přehodnocuje svůj dosavadní život a je většinou nucen vlivem nových okolností změnit svůj zažitý životní rytmus. Řeší otázky týkající se stávajícího zaměstnání nebo studia, druhu a rozsahu fyzické zátěže, způsobu stravování. Samozřejmě má většinou i velké nejasnosti ve vazbě na sexuální život. Nedostatek srozumitelně podaných informací, strach a ostych položit otázky, obzvlášť z intimních oblastí, může jen prohloubit deprese, které pacient v této složité situaci může prožívat. Opravdový vztah k životnímu partnerovi či partnerce může být jedním z pilířů, které pomohou překonat i tu nejhlubší životní krizi těžké nemoci. Na jedné straně jsme si vědomi skutečnosti, že pocity týkající se sexuality ovlivňují chuť do života, osobnost a chování, vztahy s ostatními lidmi. Na druhé straně pacienti s nádorovým onemocněním, jejich lékaři a ošetřující personál o těchto otázkách velmi málo hovoří a naslouchají. Podle signálů, které členové zdravotnického týmu vysílají přímo či nepřímo, si pacient může myslet, že sexualita a pohlavní funkce nejsou v tomto období života důležité. Pro mnohé pacienty je však skutečnost úplně jiná.
Největší překážkou v tomto směru může být mlčení a nedostatek kvalitních informací. Pacienti často preferují sestry, když se chtějí svěřit se svými sexuálními problémy, ale pro sestry je to téma velmi obtížné a mezi faktory, které brání sestrám mluvit s pacienty o otázkách sexuality, patří nedostatek vědomostí a komunikativních dovedností, strach a někdy i osobní předsudky. Ošetřující personál si musí uvědomit své vlastní postoje a názory na sexualitu a neměl by tyto názory potlačovat, ale také by se jimi neměl nechat ovlivnit při posuzování pacienta. Sestry mohou pacientům pomoci tím, že uznají sexualitu jako nedílný aspekt kvality života, posoudí jejich sexuální potřeby a budou na ně reagovat vhodně a bez předsudků. Zdravotničtí pracovníci jsou zodpovědní za to, že všichni členové týmu mají dostatečné znalosti a komunikativní dovednosti v posuzování sexuálních potřeb svých pacientů. Program mezioborové konference nabízí řadu dalších zajímavých témat, např. Biologické hodiny sexuality; Erektivní dysfunkce - komunikace s nemocným, diagnostika a moderní způsoby léčby; Sexuální život lidí s mentálním postižením; Sexuální deviace; Co může sexuálně provokovat pacienta v chování sestry; Sex a právo při poskytování ošetřovatelské péče.
O autorovi: Hilda Vorlíčková, prezidentka ČAS