OTÁZKA: Vraťme se na úplný začátek – pocházíte z Levoči, kde byl váš tatínek neuropsychiatrem. Ovlivnilo vás to později při rozhodování, čím se chcete stát?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Částečně pravděpodobně ano. V prostředí malého města se otec chodil každou neděli dívat na své pacienty a někdy jsem jej doprovázel. Jeho povolání se vlastně v naší rodině „otisklo“ dokonce několikanásobně – můj bratr se stal psychiatrem, i můj syn je psychiatr a jeden ze synů mého bratra také… Pouze moje manželka je neuroložka, jako já. Takže jsme skutečně neobvyklá rodina, kde sám o sobě tvrdím, že jako neurolog jsem jakási organická deviace.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Proč jste si v rámci medicíny vybral právě neurologii?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Já původně zvolil internu. Začínal jsem na interním oddělení v Uherském Hradišti. Pak se tam ale objevilo místo na neurologii a já prostě zjistil, že by mě to bavilo víc, a tak jsem změnil specializaci.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Ve svých „Neuroesejích“ zmiňujete i začátek své profesní kariéry. Otevřel ji skutečně pavián Papio papio? A co pro vás znamenaly opakované pobyty ve Francii, kde jste pak působil delší dobu?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Do Francie jsem se poprvé dostal v roce 1984, víceméně náhodou, a vlastně tedy neplánovaně. Působil jsem na experimentálním pracovišti, kde se mi podařil objev. Papio papio může mít fotosenzitivní epilepsii a neepileptický myklonus, v senegalském pralese mu to kupodivu nevadí, a stal se tak významným modelem pro studium epilepsie. Objevil jsem závislost myoklonu na cholinergním systému, zatímco epilepsie souvisí se systémem GABAergním. Francouzi mě pak zvali častěji a já zjistil, že ve Francii jsem vlastně dost úspěšný, zatímco u nás jsem měl problém i s dosažením kandidatury věd nebo habilitace. Takže pro mne tamní pobyty znamenaly opravdu mnoho. Nejdříve jsem tam jezdil několik let a ještě pokračoval ve výzkumu. Pak jsem dva roky učil na univerzitě v Paříži. A skutečně jsem váhal, jestli se mám vůbec do tuzemska vrátit…
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Čím se nyní výzkumně nejvíce zabýváte?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Věnujeme se zejména interakci mezi mozkovou kůrou a podkorovými strukturami, a to jak ve smyslu fyziologie vyšších nervových funkcí, tak ve smyslu jejich patologie, eventuálně využití pro terapii neurologických onemocnění. Nemocemi, na něž se zvláště zaměřujeme, jsou epilepsie, Parkinsonova choroba a kognitivní poruchy. K tomuto účelu můžeme využít dvě různé metody: Jednak přímé snímání elektrické aktivity mozkových struktur vnořenými hlubokými elektrodami – v případě epilepsie z mozkové kůry a předního talamického jádra, u Parkinsonovy nemoci a dystonie pak ze subtalamického jádra nebo pallida. Vedle toho máme techniky MRI – zejména funkční magnetickou rezonanci, která je opět zaměřena na výzkum vztahu korových a podkorových mozkových struktur.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Letos v březnu v Praze proběhl mezinárodní kongres s podtitulem „Epilepsie, mozek a mysl“, jehož jste byl předsedou. Objevily se na něm nějaké podnětné novinky z oblasti výzkumu epilepsie?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Soustředili jsme se například na kognitivní a neuropsychiatrické aspekty epilepsie, atraktivními tématy byly třeba epilepsie a výtvarné umění či epilepsie a hudba. Mimo jiné se zdá, že určité skladby, zejména Mozartovy, zřejmě díky svým fyzikálním vlastnostem mohou působit antiepilepticky. Zaujalo také představení Kubištova obrazu „Epileptická žena“, který je vystaven v Moravské galerii v Brně.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Jak je to s pojmy vědomí, nevědomí či bezvědomí ve vztahu k epilepsii?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Definice vědomí je velmi problematická. My všichni víme, co to vědomí je, ale neumíme jej definovat, protože pod pojmem vědomí se schovává schopnost odpovídat, schopnost vnímat. To vidíme u některých epileptických záchvatů, kdy pacient pravděpodobně při vědomí je, ale protože okamžitě zapomíná, co se děje, vlastně ani nevíme, zda je, či není při vědomí. U jiných epileptických záchvatů evidentně při vědomí není, případně je to vědomí zachované jen částečně, a buď si pamatuje, nebo nepamatuje, co probíhalo. Takže je to opravdu velmi obtížná kategorie. Při našich studiích s přípravnými potenciály, které předcházejí volnímu pohybu, jsme například zjistili, že pohybu ruky předchází elektrická aktivita mozku až o 2–3 sekundy, přitom člověk si uvědomí, že pohyb provede, teprve 300–400 milisekund před vlastním pohybem.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Co přesně znamená termín „podprahové vnímání“?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Existují na to různé testy. Sledovaná osoba si například není vědoma toho, že něco vnímala, ale ve skutečnosti to „něco“, tedy určitý podprahový podnět, vyvolá například elektrickou odpověď mozku, která se dá snímat.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Toho se dá asi také dobře zneužívat…
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Tvrdilo se, že to bylo používáno pro podprahovou reklamu, která je kvůli tomu údajně zakázaná, ale nemám s tím žádnou zkušenost. V každém případě podprahové vnímání objektivizovat lze.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: V Praze loni proběhl Cannabis festival a i v lékařské obci se v posledním roce hodně diskutovalo o legalizaci užívání konopí v různých indikacích. Jak se k těmto aktivitám stavíte z pohledu neurologa?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Já se na to dívám tak, že jde o látku, která určitě ovlivňuje mozkové funkce, má potenciál být do jisté míry možná léčivá a samozřejmě také škodlivá. Pokud se bude užívat nekontrolovaně, bez řádně provedených studií, tak vlastně nebudeme vědět, kdy prospějeme a kdy ne. Že to některým nemocným chutná? To chutná stejně i některým zdravým. Na tom není nic překvapujícího, stejně jako v případě alkoholu. Ale jde o to, aby se látka podávala ve správných indikacích. Ve skutečnosti o tom zatím mnoho nevíme, a rizika nekontrolovaného podávání jsou tedy větší. Jisté je pouze to, že chronický příjem určitě není prospěšný mozku. Dlouhodobé užívání vede k behaviorálním a kognitivním změnám – mizí motivace k činnosti, dostavuje se citová netečnost, objevují se poruchy paměti a zpomaluje se myšlení. Já osobně jsem na cannabis přecitlivělý. Když jsem jej chtěl vyzkoušet a dal si v Amsterodamu jointa, nemohl jsem chodit – a to jsem měl druhý den přednášku o poruchách chůze… Ale manželka to se mnou naštěstí rozchodila.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Dnes neurologie i psychiatrie směřují ke stále užším specializacím. Domluvíte se ještě vůbec navzájem, při zaměření na své neurovědní superspecializace?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Byl jsem vyzván Světovou neurologickou federací, abych do jejich časopisu World Neurology napsal článek na toto téma. Vycházel jsem při tom ze zkušenosti kliniků. Samozřejmě i naše klinika je v určitých oblastech superspecializovaná, stále je však nutno zachovávat komunikaci na úrovni neurologie jako sjednocujícího oboru, který se týká mozku a nervového systému. Částečně se komunikace ztratila například s psychiatry, kteří se přitom zabývají stejným orgánem. Každé dva roky proto v mé rodné Levoči svoláváme slovensko-české neuropsychiatrické sympozium, na kterém se snažíme právě tyto rozdíly překlenout. Myslím, že důkazem oboustranné snahy je jeho dobrá návštěvnost. Oba obory mají své extrémy (psychiatrie například svoji čistou psychoterapii, neurologie zase nervosvalová onemocnění), kde se příliš neprolínají, ale pak je tu velká oblast onemocnění mozku, kde je hodně společného, a to je jistě dobrým důvodem, abychom se pokoušeli obnovit dialog mezi oběma obory. Jinak, po stránce klinické, jsme už před zhruba dvaceti lety se v rámci Brna dohodli o zaměření jednotlivých center – oblast epilepsie, extrapyramidových onemocnění, Parkinsonovy choroby, kognitivních poruch, demence, to vše spadá pod naši kliniku, zatímco periferním nervům a páteři se zase více věnuje Neurologická klinika LF MU a FN Brno v Bohunicích. To jsme si tedy vzájemně dohodli a působíme komplementárně. A měli bychom v tom pokračovat i nadále v rámci nově vzniklého neurovědního komplexu.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Říkáte, že věda je jen dobrá, nebo špatná. Jak se tedy díváte na hodnocení a podporu vědy v tuzemských podmínkách?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Klíčové je, aby se podporovala jenom skutečná věda, která má mezinárodní úroveň. Už minulá Rada vlády pro vědu výzkum a inovace schválila takzvaný „kafemlejnek“. Měl mnoho chyb, ale viděl jsem v tom jednu pozitivní věc, a to snahu alespoň nějakým způsobem objektivizovat výstupy. Takže méně bude záležet na tom, kdo se s kým přátelí, a více bude záležet na skutečné výkonnosti. S nadějí se dívám na současného ministra školství Petra Fialu a jeho nového náměstka pro vědu Tomáše Hrudu. S oběma jsem spolupracoval a jsem přesvědčený, že udělají vše, co bude v jejich možnostech, aby zlepšili podmínky pro skutečnou vědu v České republice. Myšlenka, že máme mít objektivizovatelné hodnocení, mi připadá smysluplná. Stejně tak, že vše by mělo probíhat rovněž v součinnosti s vědeckou obcí. Sám jsem takovéto hodnocení zažil ve Francii opakovaně na různých místech. Hodnocení kolegy je určitě také validní metoda, u nás bych ovšem zatím dal přednost skutečně velmi tvrdému hodnocení na základě předem dohodnutých kritérií, což by minimalizovalo možnost jakéhokoli subjektivního ovlivnění. Třeba v rámci budování neurovědního centra excelence ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) jsou hodnoceny pouze práce, jejichž impakt faktor je nad mediánem daného oboru.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Masarykova univerzita vydává analýzu postpromočních osudů svých absolventů. Jako prorektor jste měl možnost sledovat vyhlídky absolventů lékařské fakulty. Jaké nacházejí uplatnění v praxi? Zůstávají v oboru? Inklinují k odchodu do zahraničí?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Ano, jako prorektor Masarykovy univerzity jsem tato hodnocení pravidelně sledoval, skutečně je to velmi zajímavé a dá se říci, že u absolventů lékařské fakulty se určité aspekty výrazně liší od absolventů jiných fakult – třeba v tom, že ve vztahu k absolventům ostatních studijních oborů byl jejich příjem po ukončení studia podprůměrný, v nejlepším případě průměrný, ale i tak byli ve svém oboru mnohem více spokojení a vyjadřovali satisfakci, že mají zajímavou práci. Přičemž v posledním hodnocení se asi 90 procent z nich domnívalo, že by našlo uplatnění v zahraničí, ovšem v prvním období po promoci tuto možnost zvažovalo jen velmi málo čerstvých absolventů. Možná tuto tendenci získávají až později… nevím.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Dlouhodobé stáže v zahraničí ale mohou být velmi užitečné – stejně jako ve vašem případě.
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
To jistě. Já se například rozhodoval už tehdy – zda zůstat v Paříži, nebo se vrátit do Brna, případně jít do Prahy. Ale z pohledu Paříže je Brno díra a Praha vlastně taky… Takže tohle dilema už tady nebylo. Spočívalo vlastně jen v tom, nakolik se věnovat naplno pouze vědecké práci a nakolik také klinice. A já se rozhodl pro tu druhou možnost. To byla velká výzva, kterou jsem přijal.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Vladimír Morávek natočil před pár lety dnes už téměř kultovní film „Nuda v Brně“, který vlastně popírá samotný titul. Jak to tedy je?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Ne, v Brně teď rozhodně nuda není – ani po stránce hudební, výtvarné nebo divadelní. Brno je fantastické město tím, že na 400 tisíc obyvatel je tady 80 tisíc vysokoškolských studentů. Takže moravská metropole večer žije, pořád se v ní něco děje. Jsou tady umělecké školy, studentská divadla… S jazzem to sice bylo jednu dobu trochu horší, ale už i na tomto poli došlo k nápravě – objevila se zde řada zajímavých kapel.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Pokud se ještě vrátíme k vývoji na Masarykově univerzitě, pak mi připadá jako úžasný nápad zavedení software na vyhledávání plagiátů. Myslíte si, že tento projekt podpoří kreativní myšlení a vůbec samostatnost současných studentů?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Určitě ano, protože na tuto „překážku“ už narazila řada lidí. Je to skvělý nástroj a dopady jsou mnohem větší, než je mediálně známo. Je alespoň jasné, že bezmyšlenkovité opisování je už dnes velmi ztížené. Nakonec, plagiáty byly vždycky… Ve své knížce „Neuroeseje“ jsem poukázal třeba na plagiát Mikoláše Alše, který okopíroval postavy ze středověké miniatury do jedné své ilustrace.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Občas se lze setkat se spojením „medicína jako umění“. Jaká je vaše interpretace tohoto pojmu?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Řekl bych, že umění v medicíně znamená něco navíc – je tu prostor pro určitou kreativitu. Je zde ovšem jeden velice zásadní rozdíl – umění tak, jak ho chápeme v 21. století, je vnímáno především ve smyslu originality. Ale v medicíně většinou originalita žádoucí není, tam se naopak musíme chovat standardně. To, co na druhé straně umění a medicínu spojuje, je, že v obou oborech této lidské činnosti se musíme snažit být maximálně dobří.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Jak relaxujete a jaké máte koníčky? Patří mezi ně i nějaké umělecké?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
V létě, v zimě, stále jezdím, i do práce, na kole. Na něm se dopravuji, ať jsem kdekoli, třeba i v cizině – pokud je to možné, tak si ho půjčím. Rodina mé manželky žije v Praze, i tam mám deponované kolo, a o víkendech tedy poznávám Prahu ze sedla bicyklu. Říkám, že ji poznávám, protože ve skutečnosti znám lépe Paříž než Prahu – ta má bohužel velice špatné dláždění, horší než Brno… Velmi rád také cestuji. A když si potřebuji odpočinout, čtu beletrii. Pak mám rád výtvarné umění a hudbu – poslouchám takový pel-mel, klasiku a jazz.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: To je zajímavé, já preferuji ticho…
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Moje manželka také, protože je na rozdíl ode mne skutečně mu24. A ona vnímá hudbu jako racionální podnět.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Existuje úsloví „vypnout mozek“. Ve skutečnosti se mozek, stejně jako srdce, během života vypnout nedá…
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Vypnout mozek nelze, protože i když spí, je aktivní – snímáme přece EEG projevy při spánku v různých oblastech. Když se tedy řekne „vypnout mozek“, já to například chápu tak, že naprosto odkloním pozornost na něco úplně jiného, co pro mne znamená relaxaci. Například na horách, protože lyžuji z celé rodiny nejhůře, se musím dokonale soustředit na lyžování, abych stačil své manželce a dceři, a pak už nemám kapacitu na nic jiného…
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Máte kladný vztah k Francii a žijete na Moravě, nelze se tedy nezeptat – jaký je váš vztah k vínu? Případně kterému dáváte přednost?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Dávám přednost moravskému bílému a francouzskému červenému. Ještě jsem se nepropracoval ke skutečně drahým vínům, ale náročnost s praxí roste… Na Moravě si vybírám podle vinařství, ale již léta nás také zásobuje jeden malý vinař ze Šakvic. Z Francie se cítím jistější v Burgundském a Côtes du Rhône než v Bordeaux.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: Nabádáte, že se nemáme bránit představivosti, snům a svůj cíl raději nadsadit než podsadit. Jaký je tedy váš sen?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Mně se teď jeden sen plní – snil jsem o tom, že by se v Brně vybudovalo velké neurovědní a neurologické výzkumné centrum, a léta jsem na tom také pracoval. V rámci Středoevropského technologického institutu CEITEC se nyní skutečně vytváří velmi silné centrum pro výzkum mozku a mysli. Bude zde dosud nedosažitelný potenciál pro neurovědní, neurologický a psychiatrický výzkum. Umožní nám posunout se na úroveň nejlepších světových center.
25.9.2012 15:38:56
OTÁZKA: V jakém časovém horizontu by toto neurovědní centrum mělo vzniknout?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
Evropská komise přijala CEITEC jako svůj největší český operační program a v jeho rámci uvolnila částku 5,3 miliardy Kč na vybudování centra, které obsáhne vědeckou činnost od vývoje materiálů třeba pro nanotechnologie až po molekulární medicínu a neurovědní výzkum. Kumulace takového vědeckého potenciálu by reálně mohla učinit Brno významným evropským uzlem vědy. A to je tedy můj – už skoro splněný – sen…
25.9.2012 15:38:56