ŽENEVA - Za posledních deset let klesl počet zemí, kde nedostatek jódu ohrožuje veřejné zdraví, o polovinu. Přesto jsou ještě dvě miliardy lidí ve světě nedostatkem jódu ohroženy. Uvedla to v Ženevě Světová zdravotnická organizace (WHO).
Česká populace podle vedoucího lékaře Endokrinologického ústavu Václava Zamrazila nedostatkem jódu netrpí. Podle Zamrazila však existují ohrožené skupiny.
Vedle těhotných žen a malých dětí to jsou i lidé s kardiovaskulárními onemocněními a lidé s nemocnými ledvinami, kteří omezují spotřebu soli. Obohacená kuchyňská sůl je totiž hlavním zdrojem jódu.
Nedostatek jódu se dosud ve světě vyskytuje v 54 zemích, zatímco před deseti lety to bylo 110 zemí. Je však třeba dále podporovat programy jodizace soli, což je nejlepší způsob, jak tento problém řešit, uvedla WHO ve své zprávě.
Přirozeným zdrojem jódu je potrava, především mořské ryby. Jedním ze způsobů, jak zásobit jódem obyvatele zemí, které nemají moře, je jodizace kuchyňské soli.
Zamrazil řekl, že v České republice se zvyšuje počet výrobců potravin, kteří pracují se solí obohacenou jódem. Používají ji čtyři pětiny pekařů i uzenářů. Roste obsah jódu v mléce.
Obsah jódu v mléce se značně liší, záleží na tom, zda chovatelé používají krmné směsi s jódem. Jód je obsažen i v obohacených minerálních vodách, uvedl Zamrazil.
„V Evropě konzumuje jen 20 procent obyvatel jodizovanou sůl,“ uvedl autor zprávy WHO Bruno de Benoist. Počet dvě miliardy lidí ve světě zahrnuje i ty osoby, které sice jód konzumují, ne však v dostatečném množství.
Dětský fond OSN (UNICEF) soudí, že 66 procent domácností ve světě má přístup k jodizované soli, uvedla WHO.
„Nedostatek jódu ohrožuje zdraví a vývoj populace ve světě, zejména u dětí předškolního věku a u těhotných žen,“ uvedl generální ředitel WHO I Čong-uk.
Zvláštní zasedání Valného shromáždění ONN z roku 2002 věnované dětem stanovilo cíl do roku 2005 odstranit nedostatek jódu. Nedostatek jódu se ve 40 zemích z 54, které zpráva citovala, projevuje jen slabě. K nim patří například Rusko nebo Ukrajina.
Mírný nedostatek jódu se projevuje ve 14 zemích, z toho u jedné evropské, což je Albánie.
Jód je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které regulují přeměnu látek ve většině buněk organismu. Má také zásadní význam pro raný vývoj orgánů, zejména mozku.
Nedostatek jódu oslabuje duševní funkce dítěte. Mezním projevem je kretenismus, ale nedostatek jódu může způsobit i mírnější neurologické a mentální poruchy, které se projevují špatnými výsledky ve škole, snížením intelektuálních schopností a změněnou pracovní schopností.
WHO rovněž zdůraznila, že je nutno dbát na to, aby propagace jodizované soli nevedla k její přehnané konzumaci, protože to může vést ke zvýšenému krevnímu tlaku.
ČTK