Nedostatek lékařů na pracovišti, ochrana před chybou z přetížení

16. 6. 2011 8:37
přidejte názor
Autor: Redakce
"Pracuji jako sekundární lékařka na interním oddělení nemocnice, které má 40 lůžek. Poslední dobou odešlo z různých důvodů několik kolegů a na celém oddělení jsme zbyli 2 lékaři. Pracuji nadoraz, jsem unavená a přetížená," píše v dotazu do Právní poradny čtenářka Zdravotnictví a medicína.


„Výhled není nijak radostný, absolventi se nehlásí a zaměstnavateli nynější stav v podstatě vyhovuje, protože ušetří za mzdy. Já se ovšem čím dál víc obávám chyby z únavy, už teď u sebe pozoruji mnohem menší trpělivost při rozhovorech s pacienty nebo jejich příbuznými, stále hlídám čas a bojím se, abych stihla všechny „důležitější“ povinnosti. Vůbec nevím, jak budeme situaci zvládat o dovolených. Nevím, jestli existuje nějaký limit pro počet lékařů na určitý počet lůžek na oddělení nebo něco podobného. Prosím, poraďte, jak mám sama sebe ochránit před chybou z přetížení, když zaměstnavatel na má upozornění na nevyhovující personální stav na oddělení nereaguje…„

Na dotaz odpovídá Mgr. Radek Policar

Povinné minimální počty zdravotnických pracovníků na jednotlivých typech zdravotnických pracovišť by měla stanovit vyhláška, kterou se stanoví požadavky na personální vybavení zdravotnického zařízení. Vydání takové vyhlášky sice předpokládá druhá věta § 12a odst. 2 zákona o péči o zdraví lidu, avšak Ministerstvo zdravotnictví ČR ji dosud nevydalo.

Nicméně je známo, že v současnosti ministerstvo tuto vyhlášku již připravuje, a dá se tedy očekávat, že vyjde v následujících měsících.

Kromě této, dosud nevydané vyhlášky upravuje určité normativy počtů zdravotnických pracovníků také vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Ta však řeší tuto otázku pouze ve vztahu k úhradám z veřejného zdravotního pojištění.

Hlavně nemlčet

Pokud si tazatelka stěžuje na únavu, měla by se zabývat otázkou, jak je to s pracovní dobou. Obecně řečeno jí zaměstnavatel nemůže nařídit průměrně více než osm hodin práce přesčas týdně a bez jejího souhlasu jí nemůže nařídit více než 150 hodin práce přesčas v kalendářním roce.

Tazatelka by také mohla využít ustanovení § 249 odst. 3 zákoníku práce. Jestliže by poměry na svém pracovišti mohla považovat za situaci, kdy nemá od zaměstnavatele vytvořeny potřebné pracovní podmínky, pak je povinna oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.

Takové prokazatelné oznámení by pro ni mohlo být důležité ve chvíli, kdy by skutečně vznikla nějaká škoda, ať na zdraví nebo na majetku. Byl by to pro ni nepochybně významný ochranný argument v případě požadavku na náhradu škody.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?