Neinvazivní lasery v medicíně

Aplikaci fyzikálních metod v medicíně se u nás věnuje obor fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace. Jedná se jistě o jednu z nejstarších technik užívaných terapeuty. MEDICÍNA Aplikace chladu a tepla, vystavení postižené části těla slunečním paprskům, masážní techniky, to vše zde jistě bylo již dávno před tím, než se k terapii začalo užívat i medikace v podobě léčivých bylin. Pohled do historie Devatenácté a zejména pak dvacáté století s sebou přineslo opojení technikou, a tak se na trhu objevila celá paleta přístrojů využívajících k terapii elektrické energie. Léčivé proudy se modulovaly do různých frekvencí, v často sofistikovaných složitých režimech. Zdálo by se, že v našem oboru již nikdo nepřijde s něčím novým. Byl to však génius Alberta Einsteina, který v roce 1917 teoreticky předpověděl existenci stimulované energie záření. Na praktické využití jsme pak čekali několik desítek let, teprve v polovině 50. let byly totiž zkonstruovány první přístroje emitující skutečný laserový paprsek, paprsek, jemuž jméno laser dal od prvých písmen názvu Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation Gordon Gould v roce 1959. Od počátku 60. let začíná využití laseru v medicíně, a to v chirurgických oborech, kde se pro cílenou a přesnou aplikaci i na velmi malých strukturách stal laser pro lékaře vítanou alternativou skalpelu. Fenomén stimulace při aplikaci laserem o velmi nízkém výkonu (řádově do 1 W) jako prvý popsal maďarský profesor Endre Mester na hojení ra