Cílem předloženého návrhu je snížení výdajů státního rozpočtu mj. změnou úpravy právních podmínek pro čerpání podpory v nezaměstnanosti, ovšem takovou cestou, aby se úspory nedotkly těch, kteří přišli o zaměstnání bez svého zavinění. Současně v souladu s Programovým prohlášením vlády se zavádí nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se nabízí uchazečům o zaměstnání, kteří se rozhodnou řešit svou situaci vlastním podnikáním, určitá pomoc v začátcích jejich podnikání. Zavedením překlenovacího příspěvku by měla být podpořena motivace uchazečů o zaměstnání, aby svou situaci řešili zahájením podnikatelské činnosti.
Změny v zákoně
1. Vylučuje se možnost pobírání podpory v nezaměstnanosti v souběhu s výkonem tzv. nekolidujícího zaměstnání.
Podle platné právní úpravy v zákoně o zaměstnanosti je umožněno uchazečům o zaměstnání, aby současně s pobíráním podpory v nezaměstnanosti vykonávali práci na částečný úvazek, pokud měsíční výše jejich výdělku nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Možnost pobírání podpory v nezaměstnanosti v souběhu s výkonem tzv. nekolidujícího zaměstnání vede podle současných poznatků z praxe v některých případech k účelovému jednání uchazečů o zaměstnání a jejich zaměstnavatelů. Pokud zaměstnavatelé nemohou přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní doby, dohodnou se s nimi na ukončení pracovního poměru a většinou s nimi zároveň uzavírají dohody o provedení práce na stejný druh práce. Tito zaměstnanci se stávají uchazeči o zaměstnání, při splnění zákonných podmínek je jim poskytována podpora v nezaměstnanosti, a přitom u svého zaměstnavatele vykonávají tzv. nekolidující zaměstnání. V některých případech jsou uzavírány i nové pracovní smlouvy s odloženým nástupem do zaměstnání po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti. Toto jednání sice není v rozporu s žádným právním předpisem, nicméně dochází k únikům na daních a na sociálním a zdravotním pojištění.
Proto se navrhuje v zákoně o zaměstnanosti nově stanovit, že nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává tzv. nekolidující zaměstnání, které je definováno jako výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na l měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
2. Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného, odbytného nebo odchodného, které mu přísluší.
Podle platné právní úpravy nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti mj. uchazeč o zaměstnání, který v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu opakovaně sám ukončil vhodné zaměstnání zprostředkované úřadem práce. V současnosti musí být tedy splněny čtyři právní podmínky tj. neexistence vážných důvodů ve smyslu § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti, ukončení je opakované v posledních 6 měsících, zaměstnání naplňovalo znaky vhodného zaměstnání podle § 20 zákona o zaměstnanosti a zaměstnání bylo zprostředkováno úřadem práce.
Nárok na odstupné (odbytné, odchodné) nemá podle současné právní úpravy vliv na podporu v nezaměstnanosti. V případě poskytnutí podpory v nezaměstnanosti až po skončení doby, v průběhu které by uchazeči o zaměstnání měli být zabezpečeni prostředky z odstupného nebo odchodného, lze očekávat výraznou redukci výdajové stránky státního rozpočtu. Pokud tedy uchazečům o zaměstnání přísluší podle jiných právních předpisů odstupné nebo odchodné, navrhuje se, aby se poskytování podpory v nezaměstnanosti odložilo až po uplynutí období, v průběhu kterého by měli být zabezpečeni prostředky z odstupného, odbytného nebo odchodného.
Proto se navrhuje v zákoně o zaměstnanosti nově stanovit, že uchazeči o zaměstnání, kterému přísluší podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání odstupné, odbytné nebo odchodné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného, odbytného nebo odchodného; tato doba se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného, odbytného nebo odchodného. Ustanovením předchozí věty není dotčeno poskytování podpory v nezaměstnanosti po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem.
3. Uchazeči o zaměstnání, který před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem se poskytne podpora v nezaměstnanosti v nižší procentní sazbě, tj. 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
V rámci úsporných opatření v souvislosti s přípravou návrhu zákona o státním rozpočtu v případě, kdy zaměstnanec bez vážného důvodu ukončil sám nebo na základě dohody se zaměstnavatelem jakékoli zaměstnání, se redukuje výše podpory v nezaměstnanosti na 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
Vážnými důvody podle § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti jsou důvody spočívající v nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let, nebo nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; ale též v docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte, v místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera.
Vážnými důvody jsou i zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání, nebo jiné vážné osobní důvody, například etické, mravní či náboženské, nebo důvody hodné zvláštního zřetele, kterými mohou být i šikana na pracovišti, mobbing apod. Vážné důvody musí uchazeč o zaměstnání úřadu práce hodnověrně prokázat. Posuzování vážných důvodů bude hodnoceno v rámci správního řízení na základě zjištěných a prokázaných skutečností při současném dodržení zásady materiální pravdy.
Procentní výše podpory v nezaměstnanosti se navrhuje tak, aby uchazeči o zaměstnání, který ukončil zaměstnání sám bez vážných důvodů, byla podpora v nezaměstnanosti poskytována v nižší částce, než uchazeči o zaměstnání, který o zaměstnání přišel ne vlastní vinou, a aby přitom Česká republika dostála svým mezinárodním závazkům podle Evropské sociální charty (vyhlášena ve Sb. m. s. pod. č. 14/2000, čl. 12), Evropského zákoníku sociálního zabezpečení (vyhlášen ve Sb. m. s. pod č. 90/2001, přičemž Česká republika se zavázala plnit závazky vyplývající z části IV, která upravuje dávky v nezaměstnanosti) a též podle Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 102 (část týkající se dávek v nezaměstnanosti sice Česká republika neratifikovala, ale odkazuje na ni Evropská sociální charta, kterou Česká republika ratifikovala a zavázala se k plnění jejího čl. 12, jenž odkazuje na Úmluvu MOP č. 102).
Navrhovaná právní úprava však zároveň zohledňuje i nepříznivou situaci těch uchazečů o zaměstnání, kteří ve stejný den ukončí alespoň jedno zaměstnání z vážných důvodů. Rovněž se nepoužije snížená procentní sazba podpory v nezaměstnanosti v případech, kdy fyzická osoba po ukončení zaměstnání bez vážných důvodů zahájí samostatnou výdělečnou činnost, kterou pak ukončí a stane se uchazečem o zaměstnání.
Proto se navrhuje v zákoně o zaměstnanosti nově stanovit následující: „V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Ukončil-li uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Vykonával-li uchazeč o zaměstnání jako poslední před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání samostatnou výdělečnou činnost, ustanovení věty první se nepoužije.“
4. Výčet vážných důvodů pro účely zákona o zaměstnanosti se rozšiřuje o vážný důvod spočívající v okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce.
Podle ustanovení § 56 zákoníku práce může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě zrušit pouze, jestliže
a) podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo
b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti.
Návrh právní úpravy tohoto ustanovení souvisí s posílením právní jistoty uchazečů o zaměstnání, kteří okamžitě zrušili pracovní poměr podle § 56 zákoníku práce, aby se poskytování podpory v nezaměstnanosti podle nižší procentní výměry nevztahovalo na uvedené případy.
5. Na podporu zahájení samostatné výdělečné činnosti osobami, které jsou vedeny jako uchazeči o zaměstnání, se zavádí překlenovací příspěvek.
Na podporu zahájení samostatné výdělečné činnosti osobami, které jsou vedeny jako uchazeči o zaměstnání, se zavádí překlenovací příspěvek jako nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Překlenovací příspěvek je určen na úhradu provozních nákladů při zahájení této činnosti.
V zákoně o zaměstnanosti se navrhuje právní úprava překlenovacího příspěvku takto:
Překlenovací příspěvek
* Překlenovací příspěvek může úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut.
* Překlenovací příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců. Měsíční výše příspěvku činí nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku. O poskytnutí příspěvku lze požádat nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody o poskytnutí příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů (pozn.: průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2009 činila 22 896 Kč).
* Překlenovací příspěvek se poskytuje jednorázově za celé dohodnuté období a je splatný do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody o poskytnutí tohoto příspěvku.
* Za provozní náklady, na které lze osobě samostatně výdělečně činné poskytnout překlenovací příspěvek, se považují a) nájemné a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou jednotku a služeb s ním spojených, b) náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků, c) náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisí s provozováním samostatné výdělečné činnosti.
* Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 4 daň z přidané hodnoty a osoba samostatně výdělečně činná není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad.
6. Přechodná ustanovení V přechodných ustanoveních novely zákona o zaměstnanosti se navrhuje aby,
* řízení o podpoře v nezaměstnanosti, která nebyla pravomocně skončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončila podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a neposkytování podpory v nezaměstnanosti podle § 44 odst. 3 z důvodu trvání právního vztahu, na jehož základě uchazeč o zaměstnání vykonává činnosti podle § 25 odst. 3 (tj. nekolidující zaměstnání) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahovalo na podporu v nezaměstnanosti, o niž bylo požádáno ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Podle navrhovaných přechodných ustanovení se řízení o podpoře v nezaměstnanosti, která nebyla pravomocně skončena před nabytím účinnosti tohoto zákona, dokončí podle dosavadního znění zákona o zaměstnanosti a souběh poskytování podpory v nezaměstnanosti a výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání se vylučuje pro podpory v nezaměstnanosti, o které bylo požádáno po nabytí účinnosti tohoto zákona.
O autorovi: Mgr. Olga Bičáková, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., výzkumná skupina Trh práce a zaměstnanost, Praha