STEJNĚ PENĚZ, VÍCE PACIENTŮ
Česká onkologická společnost (ČOS) už dokončila jednání s pojišťovnami a navzdory negativnímu očekávání se jí podařilo na léčbu v příštím roce vyjednat stejný objem peněz, s jakým pracovala v letošním roce.
Přestože počet nemocných rakovinou každým rokem stoupá a léčba je stále nákladnější, jsou onkologové spokojeni. „V době krize nemůžeme počítat s více penězi. Zdravotnictví se musí přizpůsobit ekonomické situaci státu,“ řekl týdeníku EURO předseda ČOS profesor Jiří Vorlíček.
Nejdražší a specializovaná onkologická péče je centralizována do třinácti Komplexních onkologických center (KOC). Ta každý rok jednají s pojišťovnami o počtu pacientů, které mohou přijmout. Zatím prý nasmlouvané množství odpovídá skutečnosti.
„Letos byla situace příznivá. Nikoho jsme nemuseli odmítnout a počítáme, že i v příštím roce na tom budeme stejně,“ předpokládá Vorlíček.
Dodává však, že v nedávné minulosti byli lékaři nuceni léčit v rámci přísných limitů a ani do budoucna není nic podobného vyloučeno.
KOC jsou jediná pracoviště v republice, kde může být pacientům nabídnuta takzvaná cílená biologická léčba. S tou mají některé pojišťovny problém, neboť je velmi drahá a většinou pacientům pouze prodlužuje a zlepšuje konec života. (Pouze tři léky z biologické léčby se používají ve fázi nemoci, kdy existuje šance pacienta na úplné uzdravení.)
Přesto se ji snaží lékaři naordinovat každému pacientovi s odpovídající diagnózou. „K biologické léčbě je potřeba přistupovat s rozmyslem. I onkologická společnost v této fázi přestřelila. Systému by prospělo zpřísnění pravidel - komu ji nasadit, a komu ne. Je mnoho případů, kdy se lékaři pouštějí do léčby a vědí, že to nebude mít žádný zásadní výsledek,“ myslí si Vladimír Kothera, ředitel pojišťovny Metal - Aliance.
„Můžeme zahájit diskusi, kolik stojí měsíc života a kolik jsme ochotni za něj z veřejných zdrojů zaplatit,“ připouští Vorlíček. Jako příklad uvádí Velkou Británii, kde mají stanoveny limity, kolik peněz může stát měsíc či rok života nemocného, a pojišťovna to zaplatí.
„Klidně na podobný systém přistoupíme, ale o pravidlech hry nemůžeme rozhodnout my lékaři, to musejí udělat politici,“ dodává šéf onkologů. Dle něj je diskuse o financích ve zdravotnictví více než nutná, mimo jiné otázka, zda by si lidé neměli platit lacinou péči a běžné léky sami.
NA BYDLIŠTI ZÁLEŽÍ
Prvním krokem ve spoluúčasti pacientů bylo zavedení zdravotnických poplatků, které si nyní lékaři i pojišťovny nemohou vynachválit. „Svůj vliv v systému určitě mají. Jsou jedním z důvodů, proč do krize vstupujeme s relativně zdravými fondy zdravotního pojištění,“ potvrzuje Kothera a dodává, že nebýt poplatků, přebytky pojišťoven by byly menší a zbytečně by se utrácelo za bazální péči.
Ministerstvo vidí další recept na stabilnější příjmy ve zdravotnictví ve stanovení standardů a v zavedení komerčního připojištění. Pojišťovny v tom ale zásadní navýšení zisků nevidí.
„Komerční připojištění může být dalším zdrojem ve zdravotnictví, ale žádnou zásadní změnu nepřinese. Je to jen doplňkový faktor, jenž nebude mít zásadní vliv, jaký od něj někteří očekávají,“ míní Kothera. Naopak je přesvědčen, že stanovení standardů v českém zdravotnictví je nezbytné.
„Měli bychom začít standardy na nákladnou péči. Ta nám odčerpává největší rozsah financí v systému,“ upozorňuje ředitel Metal - Aliance. Pokud se začne systém zadlužovat, začnou se podle něj prodlužovat čekací doby. Mnohem více lidí bude na konzervativní léčbě a někteří se k léčbě nedostanou vůbec.
Velkým problémem v léčbě rakoviny kromě stárnutí populace, které připouští i resort zdravotnictví, je rovněž fakt, že ve srovnání s Evropou léčíme stále příliš lidí pomocí chemoterapie nežli šetrnějším ozařováním, jež je efektivnější i finančně.
„Příští rok otevřeme další nová radiodiagnostická centra z peněz z evropských fondů,“ slibuje první náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr. Přestože se situace každým rokem lepší a moderních přístrojů v celé republice přibývá, stále velmi záleží na tom, kde pacient bydlí.
Například ve Středočeském kraji má nemocný oproti Praze pouze poloviční šanci na léčbu ozařováním. Podle ČOS je to způsobeno také tím, že vysoký počet pacientů vytváří těžko zvladatelné logistické problémy.
CHYBÍ VČASNÝ ZÁCHYT
Zpráva ČOS uvádí, že česká populace patří mezi nejvíce onkologicky zatížené státy světa. Ročně je diagnostikováno přes 68 tisíc nových pacientů a více než 27 tisíc pacientů umírá. Výhled do budoucna nevidí lékaři příliš optimisticky.
U řady onkologických diagnóz počty pacientů setrvale narůstají, čímž narůstají i celkové náklady na léčbu. I přes rostoucí počet nových pacientů se však podařilo dlouhodobě stabilizovat úmrtnost.
U některých diagnóz (nádory prostaty, ledvin, prsu) výrazně narůstá podíl včasně zachycených stadií onemocnění, jež mají vysokou pravděpodobnost vyléčení.
Možností, jak v budoucnu snížit náklady na onkologickou péči a zvýšit naději na vyléčení, jsou screeningové programy. Jejich účinek se sice projeví až za několik let, ale už dnes některé přinášejí pozitivní výsledky.
„Například screening rakoviny prsu funguje velmi dobře. Přestože je nemocných čím dál více, méně jich zemře. Potřebujeme, aby stejně začal fungovat i program pro včasné odhalení karcinomu tlustého střeva a konečníku,“ říká profesor Vorlíček.
Největším problémem současné onkologické péče u nás je stále vysoký počet pacientů diagnostikovaných v pokročilých stadiích onemocnění, kdy je již šance na vyléčení malá.
Z pohledu včasného záchytu je zřejmě nejhorší situace právě u nádorů tlustého střeva a konečníku, kde je z ročně nově diagnostikovaných 8300 pacientů více než 54 procent zachyceno s pokročilým stadiem.
Více informací je uvedeno na portálech screeningových programů www.mamo.cz, www.kolorektum.cz a www.cervix.cz.//
NEJČASTĚJŠÍ DIAGNÓZY (v procentech)
MUŽI
Jiný kožní nádor: 24,1
Prostata: 13,5
Tlusté střevo a konečník: 12,8
Plíce: 12,7
ŽENY
Jiný kožní nádor: 24,5
Prs: 18,3
Tlusté střevo a konečník: 10
Děloha: 5
Pramen: Česká onkologická společnost