Za další problémy považují nedostatek personálu, syndrom vyhoření, agresivitu pacientů nebo jejich rodin a obavy ze zhoršení kvality a dostupnosti péče. „Největší rezervy jsou dlouhodobě vnímány v komunikaci. Letos je to především komunikace v rámci zdravotního personálu a také komunikace s pacienty,“ píše agentura provádějící výzkum v tiskové zprávě o výsledních průzkumu. Rezervy v komunikaci personálu vidí 88 procent ředitelů, v komunikaci s pacienty 81 procent.
Poprvé byla do průzkumu zařazena otázka na propojení spolupráce a komunikace s poskytovateli primární péče, tedy praktickými lékaři. Rezervy v ní vidí 83 procent ředitelů.
Podle rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy je třeba komunikaci vyřešit na úrovni každé nemocnice tím, že se odhalí její klíčové dysfunkce. Přednostně by měla být vyřešena spolupráce s praktickými lékaři. „V dlouhodobém hledisku může přinést jednak značné zefektivnění a usnadnění léčby pacientů, ale také významné úspory v oblasti výdajů na vynaloženou zdravotní péči,“ uvedl k průzkumu.
Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Irena Hüllerová dodala, že komunikace s nemocnicemi funguje, pokud nemocnice práci praktických lékařů oceňují. „Pokud je primární péče dehonestována a tlačí se na ni silou, problémy v komunikaci narůstají. Potřebovali bychom více trpělivosti v naslouchání a možná by přišlo i pochopení a následně zlepšení komunikace,“ uvedla.
Šéfové nemocnic mají rostoucí obavy i ze zhoršení kvality a dostupnosti péče. Zatímco loni se o kvalitu obávalo 62 procent ředitelů, letos to bylo o pět procent víc. Podobě vzrostly obavy ze zhoršení dostupnosti péče ze 70 na 74 procent.
V posledních třech letech ředitelé intenzivně pociťují nedostatek zdravotního personálu. Nedostatek sester cítí téměř tři čtvrtiny ředitelů nemocnic, lékařů zhruba dvě třetiny. „Musíme zajistit, aby současný personál neměl chuť odejít, musíme přilákat zpět ty, co odešli dříve. Musíme také zatraktivnit zdravotnická povolání u studentů,“ uvedl k výsledkům průzkumu premiér Andrej Babiš (ANO). Zdravotnictví podle něj musí pružně reagovat na růst platů v jiných oborech. Zajistit dostatek personálu a jeho kvalitní ohodnocení je podle něj úkol managementů nemocnic.
O několik procent klesl podíl vedoucích, kteří považují za problém ve své nemocnici přesčasy. U lékařů i sester jde přibližně o polovinu. Více než dvě třetiny ředitelů považují za potenciální nebezpečí agresivitu pacientů, jejich rodin nebo právníků a syndrom vyhoření u personálu. Snahu o omezení práce přesčas deklaruje polovina z nich, snižování administrativní zátěže asi 44 procent.