Reformní balíky prošly sněmovnou, bylo přehlasováno senátní veto zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jak hodnotíte dosavadní spolupráci ministerstva a ČLK při přípravě reforem?
Ministr Heger se v memorandu zavázal, že bude na reformě zdravotnictví spolupracovat s Lékařským odborovým klubem i Českou lékařskou komorou. Tento slib však neplní. Připomínky komory v drtivé většině nejsou akceptovány a často vůbec nedojde k jejich vypořádání. Tvorbu a přijímání zákonů ostatně provází strašlivý chaos. Ministerstvo zdravotnictví předkládá vládě jiné návrhy zákonů, než které jsme měli možnost připomínkovat. Během projednávání v poslanecké sněmovně jsou pak i vládou schválené zákony dodatečně zásadním způsobem měněny cestou komplexních pozměňovacích návrhů, které po domluvě s ministrem Hegerem podávají poslanci koaličních stran. A to vše jen proto, aby následně byly podávány další pozměňovací návrhy k těmto pozměňovacím návrhům. Nakonec se v tom nevyznají ani samotní zákonodárci, kteří často vůbec netuší, o čem vlastně hlasují. Dobrým příkladem takového obcházení pravidel demokratického legislativního procesu byly návrhy poslance Šnajdra, kterými byl bez jakékoli diskuse za souhlasu ministra Hegera změněn několik let diskutovaný zákon o zdravotních službách.
Jedním z nejvíce kritizovaných bodů zákona o zdravotních službách byl § 121, podle kterého budou muset všichni provozovatelé zdravotnických služeb žádat o novou registraci. Podle ministerstva by přitom tento proces měl zabrat přibližně 15 minut a lékaři na něj budou mít tři roky.
Těch 15 minut nemůžete brát vážně. To je jen další z řady nesmyslů, které hlásá ministerský mluvčí Sršeň. Skutečnost je taková, že pokud nedokážeme zákon změnit, budou zdravotnická zařízení včetně soukromých lékařů moci poskytovat služby na základě stávajících registrací pouze po dobu 36 měsíců od nabytí účinnosti zákona. Pokud mají zájem o další existenci, musejí do 9 měsíců od nabytí účinnosti zákona požádat správní orgán, tedy krajský úřad, o povolení činnosti, přičemž tuto žádost musí doplnit o řadu potvrzení. Jen namátkou jmenujme doklady o odborné a zdravotní způsobilosti zdravotníků, výpis z rejstříku trestů, provozní řád schválený hygienickou službou, souhlas s technickým a věcným vybavením, nájemní smlouvy… Příslušná část zákona představuje tři stránky textu. A těch 36 měsíců, to je doba, po kterou mohou krajští úředníci udržovat lékaře v existenční nejistotě.
Avšak ještě mnohem důležitější je odpověď na otázku, proč vlastně Šnajdr s Hegerem současné registrace soukromým lékařům ruší. Pokud bychom uvěřili jejich vlastnímu zdůvodňování, pak by nešlo o nic jiného než o obludnou byrokratickou šikanu, která připraví o čas a o peníze dvacet tisíc soukromých lékařů i nemocnice. Skutečný záměr je však zřejmě jiný. Je to snaha o likvidaci části soukromých lékařů, aby jejich místo mohly bezplatně zaplnit zdravotnické řetězce.
Hlavním bodem protestní akce „Děkujeme, odcházíme“ byly neodpovídající platy. Jsou už dnes podle vás platy lékařů adekvátní?
Přestože v drtivé většině nemocnic došlo ke zvýšení platů lékařů v souladu s podepsaným memorandem, zůstává ohodnocení kvalifikované práce lékařů i ostatních zdravotníků tragické. Dokud se platy lékařů za základní pracovní dobu, tedy bez přesčasů, nedostanou na úroveň obvyklou ve vyspělých státech, tedy na požadovaný 1,5–3násobek průměrné mzdy v závislosti na dosažené kvalifikaci, bude nespokojenost lékařů oprávněná. Další zvyšování platů lékařů je tedy naprosto nezbytné. V opačném případě nebude mít za pár let naše pacienty kdo léčit. Ostatně sehnat kvalifikovaného lékaře je problém již dnes.
V memorandu je uvedeno, že více peněz musí jít ruku v ruce s reformou a vyšší efektivitou. Jak jsou podle vás tyto podmínky plněny?
Máte pravdu. Pan ministr Heger opravdu nevytvořil podmínky pro zvýšení platů. Za neschopnost ministra a vlády však my lékaři neneseme žádnou odpovědnost. Není naší chybou, že neproběhla restrukturalizace lůžkového fondu, že neexistuje zákon upravující transparentním způsobem tvorbu cen a úhrad léků i zdravotnického materiálu, není naší chybou, že neexistují standardy, že nebylo vytvořeno připojištění… Byl to ministr Heger, nikoli lékaři, kdo dopustil, že kvůli zvýšení dolní sazby DPH státní rozpočet jen příští rok vysaje ze zdravotnictví 4 miliardy korun, a byl to také ministr Heger, kdo vůbec ani nenavrhl valorizaci plateb pojistného za takzvané státní pojištěnce. Lékaři i ostatní zdravotníci mají právo požadovat po vládě splnění závazku zvýšit od 1. ledna 2012 platy lékařů o 10 procent a zároveň valorizovat platy ostatních zdravotníků.
Spolupracuje ČLK v této oblasti například s Českou asociací sester?
Českou asociaci sester vede ředitelka pražské Všeobecné fakultní nemocnice a bývalá ministryně zdravotnictví paní Jurásková. Myslíte, že pod tímto vedením bude asociace bránit zdravotní sestry proti nápadům ministra Hegera nebo poslance Šnajdra, který řídil ministerstvo zdravotnictví právě v době, kdy paní Jurásková seděla v křesle ministra? Asi ne, ale pochopitelně záleží pouze na sestrách, jaké vedení si volí. Pokud však pro ně někdo něco udělá, pak to asi nebude asociace, ale spíše Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, se kterým podle mých informací spolupracuje Lékařský odborový klub.
Lékaři protestovali také proti způsobu, jakým je ve zdravotnictví nakládáno s veřejnými penězi (chaos, předražené zakázky…). Změnilo se v této oblasti něco k lepšímu?
K lepšímu se bohužel nezměnilo nic. Boj s korupcí v podání vlády, kterou samu o sobě zmítají skandály a podezření z korupce, působí tragikomicky. A ani ministr Heger nemá zájem nebo odvahu řešit byť třeba jen ty případy předražených zakázek a korupce, které byly dokumentovány ve sdělovacích prostředcích. Pokud vím, prakticky všechny kontroly prováděné ministerstvem zdravotnictví končí závěrem, že vše je a bylo v pořádku.
Přesto ministerstvo existenci korupce ve zdravotnictví nepopírá. Jaké systémové změny by tedy podle vás vedly k zaručenému omezení korupce ve zdravotnictví?
Nejsem sice odborník ani na korupci, ani na její potírání, přesto mne něco napadá. Začal bych dodržováním pravidel legislativního procesu, aby se ztížila tvorba právních norem šitých na míru zlodějům a podvodníkům. Nezbytnou je samozřejmě důsledná kontrola hospodaření nemocnic a pojišťoven. Kontrola smluvní politiky zdravotních pojišťoven a zveřejňování výše úhrady jednotlivým zdravotnickým zařízením za identické výkony. Zveřejňování cen nákupů zboží a služeb nemocnicemi v jednotkových cenách. Přijetí zvláštního zákona upravujícího tvorbu maximálních cen a úhrad léků a zdravotnických materiálů z veřejného zdravotního pojištění. Vytvoření katalogu obvyklých cen zdravotnických přístrojů…
Akce „Děkujeme, odcházíme“ varovala před odchodem lékařů do ciziny. Je tato hrozba stále aktuální?
Akce skončila úspěchem, hromadný odchod lékařů z nemocnic byl v dané chvíli zažehnán a exodus do ciziny se alespoň na čas zpomalil. Bohužel jsme v současnosti opět svědky postupného nárůstu počtu kolegů, kteří hledají a nalézají uplatnění v zahraničí, neboť ztratili víru v to, že se poměry v této zemi v dohledné době zlepší. Jen do konce srpna požádalo Českou lékařskou komoru o dokumenty potřebné pro práci v zahraničí 380 lékařů s praxí a 130 čerstvých absolventů lékařských fakult. Díky rozvoji medicíny a kvůli stárnutí populace totiž roste potřeba lékařů ve všech vyspělých státech a bohatší země se nerozpakují řešit své vlastní problémy nákupem odborníků v těch zemích, které si tak jako Česká republika vzdělaných lidí neváží.
Celý rozhovor s prezidentem ČLK si můžete přečíst v aktuálním vydání Zdravotnictví a medicína.