Jak se člověk stane ředitelem české pobočky Novartisu?
V rámci Novartisu neexistuje žádný stanovený kariérní postup, jak se stát ředitelem pobočky v té či oné zemi. Platí však, že některé aspekty vaší profesní dráhy jsou důležitým předpokladem pro úspěšné vykonávání manažerské funkce v některé z národních poboček. Takový člověk by měl mít například zkušenost s vedoucí funkcí v ústředí firmy nebo v regionální pobočce, měl by mít zahraniční pracovní zkušenosti a průpravu v oblasti marketingu a prodeje. Jelikož jsem cizinec, musím být navíc schopen přizpůsobit se zdejšímu životnímu a pracovnímu stylu, například specifikům v oblasti způsobu komunikace a spolupráce uvnitř firmy. Abych toho docílil, začal jsem se učit česky. Bude to pro mě užitečné nejen v Česku, ale i na Slovensku, kde naše pobočka také působí.
V České republice má Novartis čtyři divize. Jaké je jejich pořadí z hlediska významu pro ekonomické výsledky celé firmy?
Firma Novartis figuruje ve všech klíčových zdravotnických oblastech, a to na předních místech. Jde o originální léky na předpis, generika na předpis, volně prodejné léky, vakcíny a diagnostika. Toto široké spektrum odlišuje Novartis od ostatních farmaceutických firem. Žádná jiná nemá tak diverzifikované zdravotnické programy a strategie. Na českém trhu máme zastoupení ve všech čtyřech oblastech. Originální léčiva a generika na předpis jsou v této chvíli stěžejními oblastmi co do tržeb. Inovativní léky tvoří polovinu a generika třetinu prodeje. Zbylé oblasti zde zatím fungují pouze v menší míře, ale tržby významně rostou.
Jaký je celkový podíl Novartisu na českém trhu s léky?
Když počítám všechny divize dohromady, jsme současnou dvojkou na českém farmaceutickém trhu. V léku proti určitému druhu leukemie máme jednu z nejúspěšnějších značek na českém trhu s léčivy.
Jak hodnotíte situaci v českém zdravotnictví?
V porovnání s evropským průměrem míry nemocnosti a úmrtnosti si Česká republika vede obstojně. Má poměrně dobré výsledky napříč nejdůležitějšími oblastmi. Údaje potvrzují vysokou výkonnost českého zdravotnictví, pokud jde o výsledky. Čeští lékaři mají navíc velmi dobrou pověst v rámci světových zdravotnických organizací, což dokazuje skutečnost, že Češi zastávají v některých těchto organizacích a na důležitých kongresech vedoucí pozice. Stejně jako v jiných evropských zemích však existuje prostor pro zlepšování zdravotnického systému, a to například právě pokud jde o výkonnost.
Získal jste dojem, že je české zdravotnictví ve finanční krizi?
AUER: To si nemyslím. Nicméně z dlouhodobého hlediska musíme všude čelit takovým problémům, jako je rostoucí potřeba zdravotnické péče, a to zejména kvůli dvěma faktorům - stárnoucí populaci a životnímu stylu, který vede k vyššímu výskytu chronických chorob. Tyto rostoucí potřeby zdravotnické péče ale mohou být financovány, pouze dojde-li k celkovému zdokonalení efektivity zdravotnictví. Když k tomu nedojde, náklady na zdravotnictví neúměrně porostou a pacienti si budou muset sami doplácet za zdravotnické služby ještě ve větší míře, než je předpokládaný růst spoluúčasti.
Dnes je podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v Česku z kapes pacientů hrazeno asi deset procent nákladů na zdravotnictví.
Můžete srovnat situaci na českém trhu s léčivy s vašimi předchozími působišti?
Vzhledem k tomu, že mám s českým trhem pouze krátkou zkušenost, mohu vám zatím sdělit jen své dojmy. Pro český trh mají v tuto chvíli největší význam generické léky a systém úhrad z prostředků veřejného zdravotního pojištění, což způsobuje, že léky jsou zde levné. Především je tomu tak v kategorii léků na kardiovaskulární onemocnění. Jelikož se v následujících letech systém úhrad stane transparentnějším, investoři budou muset vyvinout cenové strategie založené například na kalkulaci výhodnosti - cenově zvýhodněné dávkování léků. Ve střednědobém horizontu trh významně zasáhne plánovaná reforma zdravotnictví. Mám na mysli například poplatky za návštěvu u lékaře a recepty nebo také variabilní pojistné krytí.
Když říkáte, že jsou v Česku léky levné, myslíte tím, že jsou příliš levné?
Ceny léků jsou v České republice v porovnání s evropským průměrem nižší. Navíc spoluúčast pacientů byla dosud velmi nízká. To vše by se mohlo změnit s novým systémem úhrad a plánovanou reformou zdravotnictví.
Někteří kolegové se kvůli té údajné láci obávají, že se Česko stane - nebo se už stává - velmocí, pokud jde o paralelní obchod s léky. Také si to myslíte?
Paralelní obchod s léky bude v následujících letech v Evropě nadále významný, během jednotlivých období se však budou měnit exportéři. Zda Česko bude v budoucnu takovým “ paralelním exportérem“, si nedovolím předvídat.
Loni český trh s léčivy poprvé po několika letech poklesl. Byla to velká rána pro váš byznys plán?
Ano i ne. Pomalejší tempo růstu je vždy výzvou, ale v rámci byznys plánu je potřeba být na tuto situaci připraven. V příštích letech se chystáme na český trh uvést velký počet nových produktů, takže bychom měli být schopni své portfolio modifikovat. Vzhledem k tomu, že některé tyto nové výrobky mají specifické zaměření, je potřeba připravit se na to i organizačně. Například bude nutné pozměnit strukturu obchodních týmů a posílit jejich odbornost.
Dokázal byste odhadnout vývoj českého farmaceutického trhu v nejbližších letech?
Jak už bylo řečeno, tempo růstu za poslední rok spadlo z dvouciferných čísel prakticky na nulu. Je tedy velmi obtížné předvídat další vývoj vzhledem k očekávaným změnám ve zdravotnictví. Odhaduji, že tempo růstu v následujících letech bude pomalé, v rozmezí jednociferných čísel.
A jak to dopadne v celosvětovém měřítku a ve vyspělé Evropě?
Podle několika zpracovaných analýz trhu poroste světový trh s léky v následujících letech ve středních až vyšších jednociferných číslech. Pět nejvyspělejších evropských zemí bude mít i nadále nízké tempo růstu v důsledku opatření kontrolujících náklady.
Můžete sdělit loňské ekonomické výsledky Novartisu v České republice?
Výsledky se liší podle jednotlivých divizí. Léčiva oslabila kvůli nízkému růstu trhu, dobře se dařilo divizím zaměřeným na volně prodejné produkty pro zdraví a na vakcíny a diagnostiku.
Jaké výsledky čekáte letos?
Musím říct, že není jednoduché předvídat letošní výsledky, tím spíš, že podmínky na trhu jsou zatím nejasné. Při očekávaném mírném růstu trhu bude pro Novartis zásadní zajistit, aby nové originální léky, s nimiž se chystáme na trh přijít, byly hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. To nám umožní vytvořit nové portfolio pro budoucnost.
Je konkurence v Česku mírnější, nebo naopak ostřejší než na ostatních evropských trzích?
Konkurence je zde velká, ale ne výrazně ostřejší než na jiných evropských trzích. Pro nás jako nadnárodní společnost je důležité přizpůsobit se všem národním a mezinárodním požadavkům týkajícím se obchodní praxe. Každý zaměstnanec naší společnosti musí dodržovat etické standardy, které jsou pro nás vždy plně zavazující. Jsme však přesvědčeni, že z dlouhodobého hlediska se naše strategie vyplatí.
Ovlivňuje významně situaci na českém trhu přítomnost velké generické firmy a často zmiňovaný vysoký podíl generických léků?
Míra vlivu vysokého podílu generických léků na trhu se příliš neliší od ostatních evropských zemí. Podívejte se třeba na Německo, kde existuje několik místních velkých generických firem. Domnívám se, že klíčový rozdíl je v tom, že inovativní léky nebyly v Československu do roku 1991 chráněny patentem. To umožnilo generickým firmám vstoupit na trh před vypršením celosvětového patentu. Jako příklad uvedu osud diovanu, léku na hypertenzi. Tento lék není na českém trhu přítomen, je však jedničkou v kategorii léků na vysoký krevní tlak v celosvětovém měřítku.
Sdílíte kritiku tuzemského kategorizačního procesu, tedy určování míry úhrady léčiv z prostředků veřejného zdravotního pojištění?
Podobný systém existuje ve více zemích a já nejsem v pozici, abych rozhodoval, který ze systémů je nejlepší. Domnívám se ale, že bez ohledu na to, který systém je v daném prostředí aplikován, je ze všeho nejdůležitější dodržovat některé principy transparentnosti. Já osobně za takové klíčové principy považuji jasná pravidla, na jejichž základě jsou přijímána rozhodnutí, transparentnost jednání a přijímání konečných rozhodnutí, funkční odvolací proces a stejnou aplikaci pravidel pro všechny zúčastněné strany. Zatím jsem příliš krátce v České republice, abych posoudil, jak úspěšně jsou tyto principy implementovány v českém zdravotnictví.
Mezinárodní asociace farmaceutických společností (MAFS), jejímž členem je i vaše firma, iniciovala řízení Evropské komise proti České republice ve věci neuplatnění transparentní směrnice v kategorizačním procesu. V jaké fázi se tato kauza nachází?
Česká republika byla vyzvána k dodržování transparentní směrnice v rámci národního zákonodárství a já věřím, že se nalezne vhodný způsob, jak tato pravidla implementovat.
Pražská pobočka Novartisu řídí i obchodní operace na Slovensku. Čeho chcete na tamním trhu docílit?
Slovenský trh se poměrně dost liší od českého. Například v oblasti regulací se liší v pravidlech kategorizace. Tamní trh měl navíc v poslední době dynamičtější růst. Hlavním cílem společnosti Novartis na Slovensku je rozvinout portfolio, které se týká kardiovaskulárních a neurologických onemocnění.
Neocitl se farmaceutický průmysl ve slepé uličce, když výdaje na vývoj nových léčiv jsou tak značné, že je stále obtížnější zajistit jejich návratnost?
Farmaceutický průmysl je sám o sobě velmi riskantní byznys vzhledem k tomu, že investice do výzkumu a vývoje jsou velmi dlouhodobé. Podstatná část nákladů je investována ve třetí fázi vývoje léku. V případě nepříznivého hodnocení ve třetí fázi vývoje léku se může firma dostat do závažných finančních problémů. Proto je pro farmaceutický průmysl zásadní, aby patenty nových produktů garantovaly návratnost vynaložených investic. Ale vzhledem k tomu, že se farmaceutické firmy rozvíjejí, se to daří a myslím, že nelze hovořit o slepé uličce.
Na co se podle vás v budoucnu zaměří farmaceutický výzkum a vývoj?
Vývoj nových léků v nejpotřebnějších oblastech. To znamená v onkologii nebo v oblasti tropických nemocí. Zde je to ale navzdory vysoké medicínské naléhavosti často málo rentabilní. Společnost Novartis proto založila v roce 2003 v Singapuru Institut pro výzkum tropických nemocí s cílem vyvinout novou léčbu proti horečce dengue, malárii nebo tuberkulóze. Tyto nové léky budou dostupné pacientům, aniž by z toho společnost Novartis měla finanční zisk.
To je určitě chvályhodné, ale nemáte dojem, že se inovační proces ve farmaceutickém průmyslu hodně zpomalil a místo revolučně nových léků přicházejí na trh jen mírně modifikované varianty těch dosavadních?
S tímto tvrzením úplně nesouhlasím. Existuje řada léků ve výzkumu všech farmaceutických firem, které jsou velmi inovativní. Jako příklad bych mohl uvést i nový lék určený k léčbě těžkého alergického astmatu. Pacienti, kterým je tento lék určen, jsou v tak vážném stavu, že dvě třetiny z nich nejsou schopny vůbec pracovat a zbývající třetina může pracovat jen v omezené míře. Uvádím tento příklad proto, abych ukázal, že úspěšné nové a inovativní léky mohou být v současnosti více zaměřeny na úzké skupiny pacientů, než tomu bylo v minulosti. Například v České republice žije méně než tisíc potenciálních pacientů, jimž by tento lék mohl zlepšit kvalitu života. Domnívám se tedy, že na trh bude v budoucnu přicházet mnoho nových léků, které však budou stále méně zaměřené na masové indikace, například na snižovaní cholesterolu v krvi.
Steffen Auer (37)
Narodil se ve Freiburgu im Breisgau v BádenskuWürttembersku. Vystudoval chemii na univerzitě v Karlsruhe, ekonomii na vysoké škole v Lahru a absolvoval doktorské studium na Spolkové technické vysoké škole (ETH) v Curychu. Pracoval jako vedoucí projektů v curyšské The Boston Consulting Group, poté jako tajemník výkonného výboru Pharma společnosti Novartis v Basileji a jako ředitel marketingu a prodeje v pobočce Novartisu ve Stockholmu. Od října 2006 je ředitelem pražské pobočky firmy Novartis, která řídí i operace na Slovensku. Kromě rodné němčiny mluví anglicky, francouzsky a švédsky. Je ženatý, má dceru a syna. Jeho zálibami jsou hudba, hra na klavír a trubku, tenis, běh a lyžování.
EURO