Doporučení dává ministerstvo zdravotnictví v analýze zdravotního pojištění cizinců v ČR, kterou má v pondělí na programu vláda. ČTK má materiál k dispozici.
Němeček nechce zahrnout cizince závislé nyní na komerčních pojistkách do systému veřejného zdravotního pojištění. O zahrnutí legálních migrantů s dlouhodobým pobytem do veřejného systému usiluje Konsorcium nevládních organizací. Kritizuje, že komerční pojistky pokryjí jen malou část péče. Nehradí třeba léčbu cukrovky či epilepsie. Podle ministra by ale rozšíření počtu osob znamenalo další náklady, což by systém mohlo rozkolísat.
Za léčení cizinců na základě předpisů EU vydaly loni zdravotní pojišťovny přes 591 milionů korun, ošetřeno bylo téměř 121.000 pacientů. O jakou částku by stouply náklady rozšířením veřejného pojištění i na cizince mimo země EU, se nedá podle ministra objektivně určit. Nečekaný dopad mohou mít změny v jejich chování, jako je nárůst zdravotní turistiky či vyšší nemocnost nově příchozích.
Němeček předkládá kabinetu přehled současného zajištění úhrady zdravotních služeb cizincům, kdy se některé skupiny dostávají do situace, že jsou nepojistitelné. Nová legislativa tomu musí podle něj zabránit.
Všichni cizinci zdržující se v ČR musejí mít sjednané krytí nákladů zdravotních služeb. Do českého systému veřejného pojištění mohou vstoupit, pokud tu mají trvalý pobyt, nebo tu jejich zaměstnavatel má trvalé sídlo či pobyt. Trvalý pobyt mají i azylanti po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu a cizinci mladší 18 let svěření do náhradní výchovy.
Zdravotní služby mají v Česku hrazeny i ti cizinci, pro něž tuzemská pojišťovna funguje jako výpomocná instituce, léčení za ně uhradí a částku vyúčtuje jejich pojišťovně. Cizinci musejí u lékaře předložit doklad, například evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC).
Z veřejného pojištění se hradí péče i na základě fikce trvalého pobytu, jak je uvedeno v zákonech o azylu a dočasné ochraně cizinců.
Podle Němečka by vláda měla pověřit vypracováním nové právní úpravy ministerstvo financí. Současně bude nutno provést změny ve výčtu osob v zákoně o veřejném zdravotním pojištění tak, aby obě právní úpravy na sebe navazovaly. Vyhoví se podle něj výtkám zejména nevládních organizací, které kritizují nedostatečný rozsah zdravotních služeb krytých pojištěním.