Odbory mluví dokonce o ztracených letech, v první půli volebního období měl kabinet prý provést razantnější kroky. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je s podivem, že vláda s velkou parlamentní většinou prosazuje zákony tak pomalu. Zdravotnická legislativa nabrala zpoždění.
Z volebních slibů splnila vláda v plné míře jen zrušení poplatků v ambulancích a lékárnách a neobnovení poplatků v nemocnicích, snížila také DPH na léky. Svaz pacientů žádá zrušení i poplatků na pohotovosti.
Lékařské odbory i lékařská komora oceňují, že Němeček se k nim „chová slušně“ a komunikuje s nimi. Nejsou ale spokojeny, že stále nebyl přijat zákon o vzdělávání lékařů a zákon o vzdělávání sester není ještě ani v hrubých obrysech připraven.
Ministr podle Kubka plýtvá energií na podporu nesmyslných či okrajových projektů jako čínská medicína a léčebné konopí. „Jako by zdravotnictví nemělo zásadnější problémy. Nevím, zda je to nedostatek nadhledu a chápání hloubky problémů, nebo úmyslné odvádění pozornosti,“ řekl Kubek ČTK a připomněl, že v prvním roce musel Němeček hlavně „hasit požáry“, například řešil hrozící krachy lázní, takže se ke koncepční práce nedostal.
Kriticky se k legislativě vyjádřil i předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel. Zákon o neziskových nemocnicích je podle něj v nekomentovatelném stavu. „Mám pocit, jestli to nedělají schválně, že pak mohou říct, že tento zákon vlastně ani nikdo nechce,“ řekl Engel ČTK.
Zákon má zajistit stejné odměňování v nemocnicích státních i soukromých. Podle předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové by měl ministr vedle platů ale řešit i přesčasy a personální vyhlášku, aby počty lékařů a sester odpovídaly potřebám. Exministr zdravotnictví a místopředseda sněmovního zdravotního výboru Leoš Heger (TOP 09) kritizuje garanci státu za hospodaření neziskových nemocnic. Bude tak podle něj pokračovat praxe „věčného oddlužování nemocnic“.
Na ministerstvo uvedl premiér Němečka 30. ledna 2014. Při hodnocení prvního a pak i druhého roku ministr vyzdvihl, že zdravotnické finance jsou stabilizované. V roce 2014 daly pojišťovny za péči 240 miliard korun, loni o deset miliard víc. Pojišťovny i většina nemocnic měly kladnou bilanci. Všeobecná zdravotní pojišťovna po pěti letech propadů končila oba poslední roky s přebytkem, v rezervním fondu má miliardu korun.
Podle Hegera rozkvět nebyl tak obrovský, ale zklidnila se atmosféra slibem dalších peněz. Nespokojenost pak vyvolalo to, že jich zdravotnictví dostalo méně, než Němeček žádal - měsíční platba státu za jednoho pojištěnce k 1. červenci 20l4 stoupla ze 787 na 845 korun, k 1.lednu 2016 na 870 korun, přičemž ministr žádal pro letošek 904 korun.
Za úspěch naopak oslovení považují to, že od 1. září 2015 platí tzv. transparenční novela. Zdravotní pojišťovny musejí zveřejňovat smlouvy s lékaři a nemocnicemi a nesmějí platit za nábor pojištěnců jiným firmám. Novela mimo jiné umožnila přestup k jiné zdravotní pojišťovně ve dvou termínech v roce a zavedla bezplatné očkování seniorů proti pneumokoku. Na ministerstvu rozhoduje o nákupu drahé techniky přístrojová komise a působí tam od loňska také pacientský ombudsman.
Heger uvítal, že Němeček po něm dotáhl zákon o zdravotnických prostředcích, byť jen část řešící technické věci, cenotvorbu zatím ne. Nevyřešilo se ani zdravotní pojištění cizinců a tzv. protikuřácký zákon se zadrhnul ve sněmovně na bojích o to, zda se zakáže kouřit v restauracích.
„Co se nepovedlo, je teď asi nejvíc patrné v aféře kolem Státního ústavu pro kontrolu léčiv, kde se ukázalo, že přes strašlivou personální razii se mnohaleté problémy kolem IT nevyřešily,“ řekl exministr ČTK.
„Kdybych měl dát ministru Němečkovi známku jako ve škole, byla by to asi trojka, protože žák se chová slušně, žák se snaží, ale výsledky nejsou příliš povzbudivé,“ shrnul v nadsázce všechna hodnocení Kubek.