Kolem platů lékařů a zdravotníků začíná doutnat další konflikt. Čím to? Vždyť onehdy nastoupila vláda ochotná slíbit a rozdat všechno všem, zejména pak z eráru, a s jejím příchodem se měl po zemi rozlít klid a sociální smír. Příčina hrozícího střetu má několik rovin.
Především vláda Bohuslava Sobotky se do rozdávání vrhla poněkud bez rozmyslu. Jakmile premiér oznámil záměr zvýšit plošně platy státních zaměstnanců o 3,5 procenta, místo vděku se od několika svých ministrů (vnitro, školství, zdravotnictví) dočkal upozornění, že pro zaměstnance v jejich kompetencích je to málo. Začali se tedy hledat rovnější mezi rovnými a původní plošné vlídné gesto s visačkou opatření napomáhajícího oživení ekonomiky se zvrhlo v lobbistickou válku s cílem urvat víc. To byla první taktická chyba.
Žehlení pomocí slibů
Když byly vyválčeny dohody, podle nichž ministr zdravotnictví urval pro zdravotníky pětiprocentní nárůst, chtěli zřejmě premiér s ministrem financí vylepšit dojem a oznámili, že díky příznivému vývoji letošního státního rozpočtu se platy o 3,5 procenta zvednou už od listopadu. Jenže minulý týden vláda schválila příslušné tabulky a ejhle – na zdravotníky se zapomnělo, přesněji řečeno vláda nabyla přesvědčení, že na rozdíl od všech ostatních státních zaměstnanců zdravotníkům platy mávnutím vládního proutku zvýšit nelze. Což je jednak nesmysl (třeba šéf Motola Ludvík už měl podle svých slov potřebných 20 milionů připravených) a jednak flagrantní porušení slibu, takže ministr Němeček to spolu s premiérem horko těžko žehlí dalšími sliby mimořádných odměn na konci roku. Tedy druhá hrubá chyba, kvůli níž další zamýšlené velké gesto vyústilo v chaos a nejistotu.
Probuzený LOK
A konečně třetí příčinou napětí je fakt, že rozdávačná nálada kabinetu probudila delší dobu spící Lékařský odborový klub, který si vzpomněl na svou dnes už poněkud zašlou slávu. A hlavně na memorandum, které z této slávy vzešlo, naslibovalo lékařům hory doly, načež jej ministr Leoš Heger po polovičatém naplnění prvních pár řádků bez skrupulí spláchl do záchodu. LOK nyní zkouší tento dokument vytáhnout a domáhat se podle něj desetiprocentního navýšení platů. Připomeňme, že takové zvýšení slibovalo memorandum od začátku roku 2012, přišlo jen zhruba šestiprocentní. Od roku 2013 pak měl plat lékařů dosahovat 1,5- až 3násobku průměrné mzdy. Memorandum vytáhli odboráři na Němečka už v srpnu, ale ministr se k němu nehlásí. Nelze se mu divit. Stranami dohody sice jsou ministerstvo zdravotnictví a LOK, nikoli jen podepsaní Heger a Engel, jenže takové právní filigránství by bylo co platné jen v případě, že by memorandum mělo nějakou právní sílu, což nemá.
Jenomže místo aby Němeček na vládě důrazně prosadil alespoň svůj slib lékařům, připustil, aby z nich kabinet svým rozhodnutím udělal jediné státní zaměstnance, kteří od listopadu nedostanou nic. Jako by tím vykročil v Hegerových stopách. Že je na to LOK citlivý, lze pochopit. I když zároveň platí, že tahanice o dvě výplaty se „směšným“ navýšením, jak jej nazval druhý muž LOK Miloš Voleman, odborářům v očích veřejnosti nepřidá.
Vláda, jak se zdá, rozdávat moc neumí, i když by tolik chtěla. Tolik ostrých a nespokojených slov snad ještě žádné plošné zvýšení platů nevyvolalo.
Martin Čaban