Návrh novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění má ČTK k dispozici.
Od roku 2017 by podle návrhu měla být zavedena pravidelná automatická valorizace plateb státu. Ta by měla být vázána na všeobecný vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění a doplněna právě anticyklickým mechanismem. Stát odvádí pojistné za 5,95 milionu lidí.
Pro letošní rok je vyměřovací základ za státní pojištěnce stanoven na 6444 korun, platba za osobu a kalendářní měsíc činí 870 korun. Po přijetí navržené změny by v roce 2017 měsíční platba státu stoupla na 943 korun, celkem by stát zaplatil 66,2 miliardy, proti letošnímu roku o 3,5 miliardy korun víc. Při pravidelné valorizaci by do roku 2020 stoupla měsíční platba státu na 1066 korun a stát by zaplatil celkem 76 miliard. Za roky 2017 až 2020 by tak na odvodech stát vydal navíc 13,3 miliardy korun.
Anticyklický mechanismus by se uplatnil přes koeficient počtu státních pojištěnců, který by vycházel z aktuálního stavu zaměstnanosti.
Ministerstvo v návrhu předpokládá, že výše platby státu za děti, důchodce či nezaměstnané by rostla alespoň stejně jako HDP. Nadále by se neměl zvětšovat rozdíl v odvodech za státní pojištěnce a ostatních skupin.
Němeček argumentuje v odůvodnění daty Všeobecné zdravotní pojišťovny. Zatímco zaměstnanci v roce 2014 zaplatili u největší pojišťovny pojistné 61 miliard korun, náklady na jejich péči činily 18,3 miliardy. Za státní pojištěnce bylo této pojišťovně zaplaceno pojistné 26 miliard a náklady na péči o ně činily 94 miliard korun.
„Přestože je systém založen na principu solidarity mezi jednotlivými skupinami, musí být solidarita citlivě vyvažována a nesmí být nadužívána,“ uvádí Němeček s tím, že nyní se stále „rozevírají nůžky“ mezi celkovou platbou za státní pojištěnce a ostatními skupinami pojištěnců.
Navýšením odvodů by zdravotnictví získalo prostředky na zvyšování platů lékařů a sester. To by mělo přispět k omezení odchodů zdravotníků z nemocnic.