Spahn si postěžoval, že němečtí doktoři a další zdravotnický personál houfně odcházejí do Švýcarska: "Chápu je, Švýcarsko je hezká země. Je ale jasné, že v Německu jich je pak nedostatek. A že v naší zemi pracují lékaři z Polska, kteří potom zase chybějí tam," vysvětlil důležitý německý politik a neúspěšný kandidát na šéfa vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Svobodu pohybu v rámci evropského bloku ale Spahn v zásadě zpochybnit nechce. Podobné dohody prý již existují v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO): "Ty by nám mohly jít příkladem."
Záporně ministr odpověděl na dotaz, zda se nechystá nechat si od Švýcarska, které není členem EU, zaplatit za to, že na tamních vysokých školách studují medicínu mladí Němci, kteří pak v alpské zemi zůstávají i pracovat. "To mým plánem není," ujistil politik.
Švýcarsko je mezi německými lékaři zdaleka nejpopulárnější cílovou zemí. Podle údajů německé lékařské komory odešlo v roce 2017 do zahraničí 1965 lékařů, kteří v zemi pracovali. Do Švýcarska jich zamířilo 641, následovalo Rakousko (268) a Spojené státy (84). Švýcarský lékařský svaz FMH začátkem roku 2017 uvedl, že podíl v zemi ordinujících lékařů s německým pasem činil 17,7 procenta.
Naopak počet v Německu nahlášených zahraničních lékařů se v témže roce podle údajů na webu Spolkové lékařské komory zvýšil o 8,4 procenta, tedy 4088 lidí, na 50.809. Cizí pas tak má v zemi 11, 8 procenta činných doktorů. Nejvíce jich v roce 2017 přibylo ze Sýrie, Rumunska a Srbska.
Ve spolkové zemi Sasko na hranici s Českou republikou například činil loni podíl zahraničních lékařů 14 procent - celkem jich bylo 2700. Pocházeli z 98 různých zemí a nejvíce jich podle údajů saské zemské lékařské komory přišlo z České republiky - 389.