Pokud se to potvrdí, bude to znamenat průlom v diagnostice i prevenci těchto onemocnění.
Nemoc šílených krav (BSE) zatím umějí veterináři s jistotou určit až po porážce zvířete prozkoumáním vzorků jeho mozkové tkáně. Nyní však výzkumný tým, který vedl Claudio Soto z Texaské univerzity v Galvestonu, oznámil v odborném časopise Nature Medicine, že mu k tomu stačí vzorek krve.
Veterináři by tedy mohli časem vyšetřovat zvířata už v průběhu jejich života a nemoc rozpoznat dříve. Dokonce by se tak dalo vyhnout preventivnímu vybíjení dobytčích stád, v nichž se vyskytl nemocný kus.
Nucenou porážku nařizují současná pravidla platná v Evropské unii. Maso zvířat se musí spálit a nesmí se nijak použít. Vyšetření mozků těchto preventivně poražených dobytčat z „podezřelých“ stád však zatím neobjevilo další skutečně nemocné živočichy.
Deformovaná infekce
Podle současných poznatků způsobují nemoc šílených krav priony. To jsou nepatrné bílkovinné částice, které se běžně vyskytují v nervových buňkách.
Normální priony jsou neškodné, když však změní svou prostorovou strukturu, začnou ničit mozek. Vytvářejí se v něm mikroskopické dutinky po odumřelých neuronech a nemoc nevyhnutelně vede ke smrti.
Žádné léky nedokážou její postup zastavit. Když se deformovaný prion setká v těle s normálním, přinutí jej také změnit tvar a stát se infekčním. A právě takto se nákaza šíří.
Pokusy na zvířatech potvrdily, že priony se přenášejí pojídáním tkání nemocného zvířete, v nichž se vyskytují. Jsou především v mozku, míše, brzlíku, mandlích, slezině, očích a tenkém střevě nemocných zvířat.
V malém množství se vyskytují také v krvi. Britské zdravotnické úřady soudí, že mají minimálně jeden případ člověka, který zemřel poté, co se nemocí nakazil při transfúzi krve.
Pomohl ultrazvuk
Právě vlastností prionů vědci ze Sotova týmu využili při novém testu. Běžně je v krvi najít nemohou, protože je jich velmi málo na to, aby se daly detekovat. Výzkumníci však do vzorku krve přidávali zdravé bílkovinné priony.
Ty se pak při kontaktu s infekčními priony také zdeformovaly, takže nakonec bylo ve vzorku dostatečné množství „chorobných“ prionů, aby je badatelé mohli prokázat.
Dřívější podobné pokusy jiných výzkumníků rozmnožit deformované priony ve vzorcích krve selhaly. Profesor Soto však využil trik - vznikající shluky prionů pravidelně rozbíjel ultrazvukem, takže se pak mohly lépe spojovat s nově dodávanými bílkovinnými částicemi a deformovat je. Díky tomu mohl počet infekčních prionů vzrůst na detekovatelnou úroveň.
Zatím jen křečci
Faktem ovšem je, že metoda zatím není úplně jistá. Sotův tým ji dosud vyzkoušel pouze na křečcích. Osmnáct vědci infikovali BSE, dvanáct zdravých posloužilo jako kontrolní vzorek. Krev všech zvířat použili ve svém testu.
Dobrou zprávou je, že žádný z 12 zdravých křečků nebyl v testu chybně označen za nemocného. Špatnou zprávou pak to, že z 18 nemocných test odhalil jen 16 zvířat.
Je tedy zřejmé, že metodu musí badatelé ještě vylepšit. V chovu dobytka by výsledky takovéhoto testu mohly být pouze orientační a nenahradily by současnou evropskou praxi, při níž se povinně vyšetřují mozky veškerého poraženého skotu staršího než dva a půl roku (u mladších kusů se BSE buď nevyskytuje, nebo se zatím nedá zjistit).
A v této chvíli ostatně není ještě prokázané, zda metoda vyzkoušená na krvi křečků bude fungovat i při použití krve skotu (byť by teoreticky měla).
Hledání v lidské krvi
Profesor Claudio Soto však má ještě další cíl. Chce se naučit chorobu poznat i z krve nemocných lidí. Ve světě zatím zemřelo asi 180 osob na lidskou formu nemoci šílených krav.
U lidí ji lékaři nazývají variantní Creutzfeldt-Jakobovou nemocí (vCJD), která se rovněž projevuje postupným a nevyléčitelným odumíráním mozku. Drtivá většina zemřelých pochází z Británie.
„V České republice naštěstí nebyl žádný případ této choroby zjištěn,“ uvádí neuropatolog František Koukolík, vedoucí národní referenční laboratoře pro tato onemocnění ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze.
Choroba se na lidi s největší pravděpodobností přenesla pojídáním infikované stravy z nemocných zvířat. Protože se může projevit i po desítkách let, není dnes jasné, kolik osob je jí nakaženo, ale ještě se u nich neobjevily příznaky.
Profesor Soto získal z Británie vzorky krve lidí zemřelých na vCJD a snaží se využít svou metodu na zjištění infekčních prionů v ní.
„Věříme, že za šest měsíců bychom měli mít náš postup vyladěný tak, aby našel priony v lidské krvi,“ řekl Soto britskému listu Guardian. „Dalším krokem bude zajistit, aby je úspěšně detekoval, ještě než se objeví klinické příznaky nemoci.“
Je ta krev v pořádku?
Pokud se to podaří, bude mít jeho test na lidskou krev dvojí uplatnění. První - umožní v předstihu najít lidi s Creutzfeldt-Jakobovou nemocí. Otázkou je, jestli o to budou stát - ne každý bude chtít vědět o blížící se chorobě, proti níž neexistuje lék.
Druhé využití by však nepochybně ulehčilo práci transfúzním stanicím. Poté, co se zjistilo, že nemoc se může přenášet krevní transfúzí, přibylo lékařům starostí.
V Británii nesmějí dávat krev lidé, kteří sami někdy transfúzi dostali, protože se při tom mohli nakazit. V jiných zemích světa (i v Česku) zase nemocnice odmítají dárce, kteří v minulosti žili delší čas v Británii.
Test, který by našel infekční priony v lidské krvi, by tedy umožnil lépe vybírat dárce a ještě zvýšil bezpečnost příjemců transfúze. Není divu, že výsledky týmu profesora Claudia Sota vzbudily zájem zdravotníků, veterinářů i chovatelů dobytka.
V nejbližších měsících se ukáže, zda optimismus nebyl předčasný - nemoc šílených krav už vědce v minulosti vícekrát zaskočila a v praxi vyvrátila slibné závěry z výzkumných laboratoří.
Josef Tuček, www.ihned.cz/tucek
Hospodářské noviny