Praha -
„Dnes ani nevíte, jestli je normální na operaci kyčle čekat tři roky, nebo jen měsíc,“ potvrzuje neradostný stav ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Dobré je snad jedině to, že v Evropě na tom nejsme s délkou čekání na operace úplně nejhůř. Podle Julínka se navíc vše změní s novelou zákona o zdravotním pojištění. „Chystáme se zavést v zákoně maximální čekací dobu pro jednotlivé typy zákroků,“ plánuje ministr.
Nepomohlo by Pražanům více nemocnic? Podle expertů je ale v Praze zdravotnických zařízení a nemocnic až až. „Dlouhé čekání na vyšetření nebo na zákrok vůbec není dáno kapacitou nemocnic, ta je tu mnohem větší a nevyužitá. Všechno zpomalují finanční limity, které nemocnice mají. Takže na sále nemohou operovat od ráno do noci, protože by jim to pojišťovny nezaplatily,“ říká lékař Pavel Vepřek ze sdružení Občan.
Pacienti bohužel ani nevědí, kde jim kterou operaci provedou nejkvalitněji. Informační chaos v kvalitě péče se naposledy pokusil uspořádat exministr zdravotnictví David Rath (ČSSD), když zaváděl povinné žebříčky nemocnic řízených státem. Sklidil ale kritiku za nevěrohodná data a za srovnávání nesrovnatelného. A jeho nástupce Julínek povinné žebříčky zrušil.
Pacientům pro orientaci zůstávají ještě tzv. „akreditace“: Mezinárodní akreditace kvality americké Joint Commission International, kterou mají na světě jen desítky nemocnic. V Praze na tuto metu kvality dosáhla Nemocnice Na Homolce a Ústřední vojenská nemocnice. Aby ji získaly, musely splnit 1032 ukazatelů, které mají přímý vliv na bezpečnost pacientů.
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek ale ani akreditacím moc nevěří. „Osobně nepreferuju žádnou z pražských nemocnic. Doporučil bych pacientům, aby se orientovali podle oborů a podle konkrétních kapacit,“ říká Julínek. Jenže jak si má běžný člověk informace obstarat? Na to ministr recept nemá.
„Umím si informace zjistit, vím, komu zavolat. I proto vím, že se pražské zdravotnictví chová se různě k různým lidem, a protekce trvá,“ myslí si lékař Pavel Vepřek.
Pražský deník