Konkrétně jde o mělnickou, slánskou, nymburskou, čáslavskou a rakovnickou nemocnici. Jednatelé těchto nemocnic a starostové podepsali memorandum. Jednání s krajem začala, další by měla následovat, řekl novinářům starosta Mělníka Ctirad Mikeš (Mé město). Podle krajského radního pro zdravotnictví Roberta Bezděka (ANO) z jednání žádné výstupy nejsou a prozatím není též domluven žádný další termín, ve kterém by jednání mělo pokračovat.
"Že to je běh na dlouhou trať, je zcela logické, situace je komplikovaná," uvedl. Podle něj není cílem konflikt s krajem, ale navázání spolupráce a hledání řešení.
Podle memoranda nejsou menší nemocnice schopné konkurovat dotovaným krajským nemocnicím ani fakultním pracovištím s významně vyššími úhradami od pojišťoven. Proto může nastat i omezení péče v nemocnicích, a to včetně péče akutní. Signatáři žádají hetmanství o roční příspěvek v celkové výši 250 milionů korun na investice i provoz. Jde zhruba o jedno procento rozpočtu kraje, který letos činí 27 miliard korun, uvedli.
Podle Bezděka je důležité uvést, že Středočeský kraj poskytuje těmto nemocnicím a ostatním zdravotnickým zařízením ve Středočeském kraji dotace na zajištění provozu lékařské pohotovostní služby. "Dotace v roce 2018 činily 11,420.000 korun a v roce 2019 pak částku 20,820.800 korun," sdělil radní pro zdravotnictví.
Středočeský kraj je zřizovatelem pěti nemocnic: v Kladně, Kolíně, Benešově, Mladé Boleslavi a Příbrami. Hejtmanství od nich vyžaduje vyrovnané hospodaření, na investice jim dohromady přispívá stovky milionů.
Signatáři memoranda se mimo jiné domnívají, že základem akutní péče pro obyvatele Středočeského kraje by měla být jedna nemocnice s akutní péčí v každém okrese s výjimkou okresů Praha-západ a Praha-východ a největšího okresu Kladno, kde dlouhodobě fungují dvě nemocnice.