Na dotaz ČTK to potvrdil mluvčí úřadu David Pavlát.
Nemocnice podle ochránců soukromí smějí tyto karty s citlivými osobními údaji uchovávat pouze po dobu nezbytnou k účelu jejich zpracování, tedy v souvislosti s novorozeneckým laboratorním screeningem.
Na základě kontrol ÚOOÚ nařídil fakultním nemocnicím v Brně a Olomouci likvidaci kartiček do začátku listopadu. Pražská Všeobecná fakultní nemocnice a nemocnice na Vinohradech, v jejichž případě úřad rozhodoval na základě stížnosti, na to dostaly lhůtu o dva měsíce kratší, uvedl mluvčí.
Screening krve novorozenců se provádí od 80. let kvůli odhalení závažných vrozených chorob a jejich včasné léčbě. Odběr lékaři provádějí se souhlasem zákonného zástupce dítěte. Podle pokynu ministerstva zdravotnictví mají laboratoře kartičky uchovávat minimálně pět let, aby mohly být použity pro opakované vyšetření v případě nejasností. Pokyn zároveň ukládá chránit karty před případným zneužitím. V archivech nemocnic by ovšem mohly být až 100 let s ohledem na skartační lhůtu podle zákona o archivnictví.
O prošetření stávající praxe požádalo už před třemi lety občanské sdružení Iuridicum Remedium, podle něhož by bylo možné vzorky krve zneužít například k provádění analýz DNA nebo k získání informací, které by mohly využít například pojišťovny. Lze také zjistit citlivé údaje o etnicitě. „Fakticky zde existuje kompletní databáze DNA všech občanů mladších 30 let. A to bez jasných pravidel upravených zákonem, ale v podstatě i bez účelu, který by takto masivní zásah do soukromí odůvodnil,“ uvedl ředitel sdružení Jan Vobořil.
Rozhodnutí ÚOOÚ pokládá Vobořil za klíčové. Vadí mu ale to, že úřad připustil uchovávání karet po dobu pěti let. „Likvidace by se podle nás měla vztahovat na všechny vzorky, které již byly analyzovány,“ míní Vobořil.