Letos i se zhruba dvěma miliardami korun od zdravotních pojišťoven navíc na platy lékařů se příjmy nemocnic udrží jen na úrovni roku 2009. Peníze na rozvoj musejí najít v efektivnějším využitím toho, co dostanou.
Podstatnou část výdajů nemocnic, zhruba 44 procent, tvoří mzdy. Největší meziroční nárůst byl v roce 2009, o deset procent. Přispělo k tomu navýšení tarifních platů ve zdravotnictví ve druhé polovině roku, kdy lékařům v nemocnicích stouply platy o sedm procent a zdravotním sestrám o 15 procent.
Další významnou složkou nákladů jsou výdaje za léky a zdravotnické prostředky. Výraznější růst nákladů na léky v roce 2007 souvisí se změnou financování specializovaných center a přílivem moderních drahých léků pro jejich pacienty.
Při přípravách reformy se objevily úvahy, že onkocentra, traumacentra a další specializovaná centra by měla mít limit výdajů, jako to mají ostatní zdravotnická zařízení. Podle posledních informací by úspory ve výdajích za léky pro tato centra měly být dosaženy spíše hromadnými nákupy.
Nemocnice měly podle statistiků ve sledovaném období celkově kladné výsledky hospodaření, v roce 2006 skončilo s plusovým výsledkem 69 procent nemocnic, v roce 2009 pak 72 procent. V roce 2006 ale státní nemocnice dostaly mimořádnou provozní dotaci.
Vývoj pohledávek a závazků nemocnic ovlivnila opakovaná pomoc státu, který odkoupil pohledávky zdravotních pojišťoven za neplatící firmy, případně poskytl mimořádný příspěvek na oddlužení některým nemocnicím.
Celkové pohledávky nemocnic po poklesu v letech 2005 až 2007 stoupaly v následujících letech a k 31. prosinci 2009 dosáhly 12,8 miliardy. Celkové závazky ve stejném období meziročně rostly a k 31. prosinci 2009 dosáhly 15,5 miliardy. Podíl závazků po lhůtě splatnosti přitom klesl z 29 procent v roce 2006 až na 18 procent v roce 2009.