Podle soudce Jana Fifky nemocnice neměla povinnost informovat žalobce o úmrtí jeho otce. „Nebylo zjištěno, že by nemocnice věděla o existenci syna žalobce, z provedených důkazů vyplývá, že vztahy mezi nimi byly narušené a otec na syna neměl ani žádný kontakt a ani ho neuvedl jako kontaktní osobu,“ řekl při zdůvodnění rozhodnutí soudce Jan Fifka, podle kterého je možné připustit pochybení nemocnice při vydání věci. „Jednání žalované (strany) ale není zásahem do osobnosti žalobce,“ řekl Fifka. Soud žalobci uložil také náhradu nákladů řízení, jejich výši uvede v písemném zdůvodnění rozhodnutí.
Právní zástupkyně nemocnice dnes v závěrečném návrhu řekla, že nemocnice s žalobou nesouhlasí, protože ve zdravotnické dokumentaci byl uvedený zeť zemřelého jako jediná kontaktní osoba. Žalobce se dnešního jednání nezúčastnil.
Před soudem dopoledne vypovídal zeť zemřelého, který potvrdil, že se zemřelý se synem nestýkal kvůli sporům o dědictví. Potvrdil také, že byl uvedený jako kontaktní osoba a nemocnice ho informovala o mužově smrti. „Po smrti jsme chtěli žalobce o úmrtí jeho otce informovat, ale neměli jsme na něj žádný kontakt ani adresu,“ řekl svědek, který zařizoval také pohřeb zemřelého.
Zeť zemřelého také potvrdil, že ho kontaktovala nemocnice, aby mu předala věci po zemřelém, například klíče od domu, hodinky či peněženku. „Potom mi zavolala jičínská nemocnice, že si syn zemřelého stěžoval, že mi ty věci neměli předat, tak jsem jim je vrátil,“ řekl svědek. Kvůli neskončenému dědickému řízení jsou věci zemřelého uložené stále v nemocnici.