Policie případ odložila, protože podle posudku znalce nemohl Havránek rozpoznávat škodlivost svého jednání a pro nepříčetnost nebyl trestně odpovědný.
Ředitel nemocnice František Lešundák se dnes na tiskové konferenci v Klatovech všem dotčeným omluvil a uvedl, že by se s poškozenými rodinami rád sešel a jednal s nimi. V případě, že budou splněny právní nároky, nebrání se ani vyplacení odškodného. Pro takové případy jsou nemocnice pojištěny, řekl.
„Chtěl bych se především omluvit všem, kterých se to dotklo. Strašně nás to mrzí. Pokusili jsme se od policie získat jména poškozených, neznáme je, protože nejsme účastníci řízení,“ řekl. Vyzval proto poškozené, aby se ozvali. „Jsme připraveni s každým i s vedením dětského oddělení vše probrat a hledat řešení,“ uvedl. Zároveň nevyloučil, že by nemocnice mohla podat na bývalého primáře trestní oznámení. „Bude to předmětem vyhodnocení. Budeme to zvažovat a rozmýšlet,“ uvedl. Vzhledem k tomu, že případ byl odložen, policie k němu už nebude sdělovat další informace, řekla policejní mluvčí Dana Ladmanová.
Nemocnice podle ředitele jednala tak rychle, jak jen to šlo. Zopakoval, že Havránek do nemocnice nastoupil v květnu 2012, prvního víc než půl roku byla s jeho prací spokojenost. Nepřišla na něj jediná stížnost, naopak asi pět pochval. Na podivné jednání upozornil poprvé personál dětského oddělení ke konci roku. Nemocnice se zpočátku domnívala, že Havránek má problémy s alkoholem, to se ale nepotvrdilo. Havránek navíc podle současného primáře dětského oddělení Štěpána Kutílka personálu vyhrožoval. „Verbálně, dopisy, které nebyly podepsané. Vyhrožoval právníky, paragrafy, vězením,“ řekl primář. Tyto informace má ale z doslechu, neboť v době Havránkova působení v nemocnici ještě nebyl.
Havránek byl podle Lešundáka zastánce velmi invazivních výkonů, jako bylo zavádění centrálních žilních katétrů. Případy byly konzultovány s garanty a odborníky z Plzně, názory se různily, primář ale prý na těchto výkonech trval. Nemocnice by je však neměla dělat, protože nemá intenzivní dětská lůžka. Takové zákroky by měla vykonávat fakultní nemocnice. V prosinci nemocnice Havránkovi tyto metody zakázala.
Kutílek uvedl, že tyto invazivní metody tehdejší primář navíc používal u pacientů, u kterých to zřejmě nebylo nutné. Centrální žilní katétr se používá u pacientů v kritickém stavu, nebo kde se vyžaduje dlouhodobá, i týdny trvající, parenterální (umělá) výživa. Havránek ji ale údajně používal u dětí, u kterých to nebylo třeba. „Byli to pacienti, kteří by se dali obhospodařit na periferním žilním vstupu, tedy zavedením kanyly do periferní žíly,“ řekl Kutílek.
Když se objevily další stížnosti personálu, Lešundák s primářem 24. února jednal. Teprve tehdy se k nemoci přiznal. Nemocnice nemůže podle ředitele komentovat zdravotní stav pacientů ani lékařů. Zdůraznil ale, že o Havránkově nemoci vedení nemocnice nevědělo a Havránek o něm sám neřekl. Při povinné vstupní lékařské prohlídce podepsal prohlášení, že nic nezatajuje. Od 25. února nastoupil na léčení. I když se v polovině dubna vrátil s lékařskou zprávou, že je zdravý a schopný vykonávat povolání lékaře i primáře, k pacientům ho už v Klatovech nepustili. Byl nuceně na dovolené a v květnu po dohodě skončil. Nemocnice neměla žádný právní argument pro jeho propuštění.
Lešundák připomněl, že Havránek před nástupem do Klatov pracoval asi ve třech jiných nemocnicích, ani odtud nezazněly informace o tom, že by s ním bylo něco v nepořádku. Lékař přitom v úterý televizi přiznal, že bipolární poruchou, o které v zaměstnání neřekl, trpí mnoho let. Vědomě ale prý nelhal a ani nikdy nefalšoval žádné dokumenty. Odmítl také, že by dětským pacientům ubližoval vědomě. I podle Lešundáka byl spíše ambiciózní v oblasti intenzivní péče, než že by chtěl někomu ublížit.