Ministerstvo zdravotnictví a gynekologická společnost ani po tomto verdiktu plánované porody doma nepodporují, argumentují bezpečím pro rodičku i novorozené dítě.
„Pokud soud rozhodl, že se má poskytovat a plánovat poskytování péče non lege artis, je to jeho rozhodnutí a nic s tím asi neuděláme. Ale že by to změnilo naše zásadně negativní stanovisko k domácím porodům, to se nedá předpokládat,“ řekl ČTK prezident České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák.
Právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která rozsudek ČTK poskytla, uvedla, že na soud se obrátila žena, která chtěla porodit své třetí dítě doma. Byla zdravá, všechna vyšetření měla v pořádku. Nemohla sehnat porodní asistentku, proto požádala Fakultní nemocnici Motol, aby jí poskytla nemocniční porodní asistentku. Nemocnice to odmítla s tím, že v souladu s platnými standardy poskytují zdravotníci péči pouze hospitalizovaným pacientům.
Mluvčí nemocnice Pavlína Danková ČTK řekla, že v Motole je denně 12 až 16 porodů, ve službě jsou čtyři porodní asistentky. „My bychom museli jednu vyblokovat. Porod může trvat deset hodin, to nejde, ohrozili bychom pacientky, které jsou tady,“ uvedla. Není podle ní ani jasné, kdo by nesl právní zodpovědnost za případné poškození dítěte nebo matky při porodu.
V Česku je většina porodních asistentek zaměstnána na porodních klinikách, jejich profesní organizace porody doma nepodporuje. Skupina asistentek, která prosazuje porody doma, se snaží dosáhnout toho, aby vedení domácího porodu stát uznal a zdravotní pojišťovny jim za to platily. Teď si ženy porodní asistentku pro domácí porod platí samy.
Mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň ČTK řekl, že v tuto chvíli ministerstvo o změně legislativy neuvažuje. „Primární je zajistit bezpečí pro matku a novorozené dítě,“ zdůraznil.
Legislativní náměstek Martin Plíšek doplnil, že pacient podle zákona vyslovuje přání a souhlas z hlediska způsobu poskytnutých zdravotních služeb, na straně druhé musí ministerstvo trvat na dodržení standardů na personální, věcné a technické vybavení.
„Soudní rozhodnutí je pro nemocnici nerealizovatelné. Zaměstnanci mají pracovní smlouvu na poskytování péče na pracovišti, pokud by ji poskytovali jinde, pracovní smlouvu by porušili,“ uvedla Danková. Právníci nemocnice se případem budou zabývat.
Žena, která se chtěla domoci péče nemocniční asistentky, podala za pomoci Ligy lidských práv soudu návrh na vydání předběžného opatření. Podle soudkyně je její návrh sice legitimní, ale zamítla jej z důvodu pozdního dodání,“ uvedla Candigliota.
„Vzhledem k neexistenci porodních asistentek bylo také namístě obrátit se s žádostí o zajištění péče během porodu na nemocnici ve spádové oblasti,“ uvádí se v odůvodnění.
„Protože jde o individuální rozhodnutí soudu v jednom konkrétním případě, asi ještě nepravomocné, chceme, aby výstupem pracovní skupiny porodníků a porodních asistentek, kterou už dříve ministerstvo ustavilo, byl návrh nepodkročitelných limitů na vybavení při porodu doma,“ řekl Plíšek. Zdůraznil, že vzhledem k vyššímu riziku úmrtí novorozence při domácím porodu nadále ministerstvo upřednostňuje porody v porodnicích.
Candigliota považuje rozhodnutí soudu za pozitivní, protože ženám zajišťuje nárok na péči u porodu doma, pokud ho uplatní včas. „Na druhou stranu je absurdní, že péči u domácích porodů budou muset zajišťovat nemocniční porodní asistentky, které s tím nemají zkušenosti a tuto péči poskytovat nechtějí, zatímco samostatné porodní asistentky, které tuto práci dělat chtějí a umějí, ji vykonávat nesmějí,“ uvedla.