Finanční problémy ve zdravotnicví se mohou promítnout do rozsahu péče o pacienty
Nemocnice by tak mohly některé pacienty odmítat nebo péči o ně odkládat.
Ředitelé musejí lidem přidat, a nedostali na to peníze
Úhradová vyhláška dovoluje zdravotnickým zařízením zvýšit výkony proti loňsku o tři procenta. Nemocnice však musejí povinně zvýšit platy zdravotnického personálu, aniž na ně dostaly přiměřeně více peněz.
„Výsledkem je rychle se zhoršující ekonomická situace všech poskytovatelů zdravotní péče a již evidentní snížení dostupnosti zdravotní péče pro chronicky, těžce a dlouhodobě nemocné občany,“ uvedl Janeček.
Podle něj budou mít finanční problémy zdravotnických zařízení dopad zejména na pacienty, kteří potřebují relativně drahé léky a zdravotnickou techniku. To se týká například lidí s roztroušenou mozkomíšní sklerózou, na duševně a onkologicky nemocné a těžce tělesně postižené. Omezením úhrad se také snižuje dostupnost lůžkové ústavní péče pro pacienty dlouhodobě nemocné a seniory.
„Pokud se úhradová vyhláška brzy nezmění a nezměkčí, budeme muset například na gerontologii nechávat některá lůžka neobsazená a péči, kterou plánujeme dlouhodobě, budeme omezovat,“ řekl ředitel pardubické krajské nemocnice Jan Feřtek.
Překročení limitů a nezaplacení výkonů podle něj hrozí nemocnicím zvláště u některých menších zaměstnaneckých pojišťoven. Pět nemocnic zřizovaných Pardubickým krajem se dlouhodobě potýká s nedostatkem peněz. Navýšení personálních nákladů těchto zařízení v letech 2005 a 2006 představuje podle Janečka téměř 200 milionů korun.
Dluhy? Asi 200 milionů
Na dvě stě milionů korun také Pardubický kraj loni v září spočítal celkové dluhy nemocnic v Pardubické kraji. Tehdy krajští zastupitelé odhlasovali, že si kraj vezme úvěr a dluhy nemocnic předtím, než je v polovině roku 2006 převede na obchodní společnosti, zaplatí.
Ze změny právní formy nemocnic ale v prosinci sešlo. Kraj se rozhodl počkat, jak bude vypadat nový zákon o zdravotnických neziskových organizacích, které chce mít z krajských nemocnic stát.
ČTK