Výzkum jako podmínka
Zejména univerzitní (u nás fakultní) nemocnice poskytují podmínky pro ověřování výsledků základního výzkumu. Umožňují přenos nových znalostí na lékaře a mají praktické zkušenosti v oblasti péče o zdraví člověka.
První úspěšná transplantace lidského srdce byla provedena doktorem Barnardem v univerzitní nemocnici v Kapském Městě. Srdeční stimulátor a defibrilátor byly vyvinuty v nemocnicích v Bostonu a Baltimoru.
Nositeli Nobelovy ceny za objev hormonu kortizonu jsou doktoři Kendall a Hench ze slavné Mayo kliniky. A loni byla Nobelova cena za fyziologii a medicínu udělena doktoru Szostakovi ze všeobecné nemocnice v Massachusetts.
V zemích, odkud pochází největší množství objevů uplatňovaných ve zdravotnictví, jako jsou USA, Japonsko nebo Švýcarsko, mají univerzitní nemocnice charakter výzkumných organizací. Jsou nedílnou součástí národních výzkumných strategií a významně se podílejí na lékařském výzkumu a vývoji nových zdravotnických technologií.
V USA je dokonce výzkum v univerzitních nemocnicích již dvacet let podmínkou pro akreditaci těchto institucí. Není proto divu, že nemocnice Johna Hopkinse, všeobecná nemocnice v Massachusetts, klinika Mayo či stanfordská nemocnice jsou vyhledávány lidmi z celého světa pro novátorské způsoby léčby.
Vlastní děti
V Česku se nemocnice staly popelkou výzkumu. V rámci evropských strukturálních fondů nemá ministerstvo zdravotnictví vlastní peníze na výzkum. Potřeby nemocnic jako výzkumných pracovišť nejsou adekvátně zastoupeny ani při tvorbě národních strategií pro výzkum, vývoj a inovace.
Členem příslušné rady vlády není překvapivě nikdo z ministerstva zdravotnictví ani žádný zástupce nemocnice či farmaceutické firmy.
Ministerstvo školství, jež přerozděluje peníze ze strukturálních fondů, si přirozeně přednostně opatruje vlastní děti - univerzity a výzkumné ústavy. Není proto divu, že v podaných žádostech o podporu „center excelence“ figuruje jako spolužadatel jediná nemocnice.
Tři oříšky, tedy koncepce zdravotnického výzkumu, zákon o univerzitních nemocnicích a financování prostřednictvím programů ministerstva školství, prozatím k Popelce nedorazily.
A je otázkou, nakolik bude mít nevlastní ministerstvo zájem umožnit fakultním nemocnicím rovnocenný vstup na bál českého, potažmo světového aplikovaného výzkumu.
Na jiné zdroje financí naše nemocnice také spoléhat nemohou. To v USA často výzkum částečně financují z darů a odkazů bohatých lidí, londýnská Great Ormond Street Hospital, dětská nemocnice a porodnice, má zase slušné příjmy z vydavatelských práv na knihy a filmy s příběhem Petra Pana. Práva jí věnoval spisovatel James Barrie.
Řeč filmu
A tak i nadále platí, že v Česku jsou nemocnice vnímány spíše jako místo, kam se chodí umírat a rodit. Nikoliv jako prostředí s nadějí na navrácení zdraví a zlepšení kvality života.
Nakonec tomu odpovídá i rétorika filmové tvorby. V Americe mají nemocnici naděje „Chicago Hope“. My máme Nemocnici na kraji města.
Autor je ředitelem technologické agentury CzechInvent