Vysočina je prvním regionem v ČR, kde se všechny krajem zřizované nemocnice k dohodě přihlásily. Novinářům to řekl hejtman Jiří Běhounek (za ČSSD).
Nemocnice se v dohodě zavazují, že lékařům, zdravotním sestrám i dalším zaměstnancům poskytnou pro účast v misi pracovní volno. „Hodnotím to jako vysoce morální krok vedení nemocnic,“ řekl hejtman. Podle ředitele Lékařů bez hranic v ČR Petra Grubera je uzavření dohody důležitým symbolickým aktem a investicí do budoucna. „Podobné smlouvy máme uzavřeny s drtivou většinou fakultních nemocnic, toto je poprvé, kdy se podařilo uzavřít dohodu se všemi nemocnicemi v kraji,“ řekl Gruber.
Účast v misích je podle Grubera pro lékaře i sestry velkým přínosem. „Je to návrat ke kořenům medicíny, lékaři pracují v terénu často bez rentgenu, stanovují diagnózu bez laboratorních výsledků nebo konzultací s kolegy. Profesně je to velmi obohacuje,“ uvedl Gruber a dodal, že v důsledku je účast zaměstnanců v misi přínosem i pro nemocnice.
Lékaři se zájmem o účast v misi musejí mít po studiu nejméně dva roky praxe. Horní věková hranice není stanovena. Zájemci se mohou hlásit kdykoli, potřebné informace najdou na webu. Kromě lékařů se mohou hlásit sestry, farmaceuti, zdravotní laboranti, ale i nelékařské profese, například specialisté na vodní a odpadové hospodářství, finance a další obory.
Na první misi dostávají účastníci finanční kompenzaci zhruba 900 euro (24.330 Kč). Organizace jim hradí také výdaje na očkování, cestu, pojištění a podobně. „Čím je účastník zkušenější, tím vyšší má potom i kompenzaci,“ dodal Gruber.
Lékaři bez hranic působí v přibližně sedmi desítkách zemí. Velký zájem mají podle Grubera mladí lékaři těsně po studiu, ale nejpočetnější skupinu tvoří lékaři ve věku nad 50 let. V současné době působí podle Grubera v Lékařích bez hranic zhruba stovka lidí z Česka a Slovenska, kteří se každoročně zúčastní přibližně 40 misí. Nejkratší mise trvají čtyři až šest týdnů, nejdelší až 12 měsíců.