Ministerstvo zdravotnictví přitom domluvilo s lékařskými odbory, že za březen již doktoři dostanou přidáno.
Platby měly nemocnicím navýšit zdravotní pojišťovny, ředitelé ale ještě nyní nevědí, zda, kdy a kolik dostanou. Nemocnice teď uvažují o půjčkách, čerpání z vlastních zdrojů i vyplácení části mezd zpětně.
„U nás je termín výplaty 18.dubna. Na řešení problému máme tedy zhruba deset dní a zatím toho moc nevíme. Lékaři o své přislíbené peníze ale v žádném případě nepřijdou, i když zatím není jasné, jak a kdy nám je pojišťovny vyplatí,“ uvádí ředitel Klatovské nemocnice František Lešundák.
Uvažoval i o tom, že pokud se peníze nepodaří získat včas, vyplatí jej lékařům zpětně nebo použije zatím zdroje nemocnice. „Nebo si je do té doby vypůjčíme,“ říká Lešundák.
Jasno nemá ještě ani Fakultní nemocnice v Plzni.
„Řešíme problém se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Té musíme odeslat počty lékařů, dalšího zdravotnického personálu i přístrojů. To je v našich podmínkách spousta údajů. Je tady navíc potíž mezi našimi informačními systémy. Pokud bude pojišťovna čekat, až se vše vyřeší, netuším, kdy peníze dostaneme,“ říká ředitelka nemocnice Jaroslava Kunová.
Vyšší výplatu ale díky dobrému hospodaření nemocnice může dát lékařům už nyní.
„Pokud nám zaplatí všechny pojišťovny to, co mají, činí to 71 milionů korun ročně, k tomu ale musíme ještě 14 milionů přidat ze svého. Pokud pojišťovny dohodu nesplní, budeme ještě více platit z našich financí, které jinak mohly jít například na přístroje,“ říká Kunová.
Podle vedoucího Odboru zdravotního účtování a statistiky fakultní nemocnice Petra Hrabáka, pojišťovny peníze poslat musí.
„Přikazuje jim to novela úhradové vyhlášky. Situace se komplikuje tím, že byla dělaná narychlo a pak k ní teprve začaly chodit dodatky. Nyní ještě přicházejí dodatky k dodatkům. V současnosti mámepodepsané peníze jen od čtyř pojišťoven,“ říká Hrabák. Ředitelka VZP pro Plzeňský a Karlovarský kraj Miloslava Šlajsová tvrdí, že se v nemocnicích panikaří zbytečně.
„Vždyť je vše v pořádku. Nemocnice peníze pro lékaře dostanou společně s dalšími platbami za březen, tak jak jsou zvyklé podle přílohy číslo dvě, nemusejí posílat žádné faktury,“ vysvětluje Šlajsová.
Podle ní by pro fakultní nemocnici neměl být problém ani ve vyplnění stavu lékařů. „Zajímají nás významné změny například v pozicích primářů a podobně,“ nechápe Šlajsová, v čem vidí fakultní nemocnice problém.
Jasno ale mají zřejmě pouze pojišťovny. „Mám čerstvé informace ze zasedání Asociace českých a moravských nemocnic a musím říct, že zmatky jsou velké. Snahy pojišťoven jsou nejrůznější. Některé nechtějí platit vůbec nebo se rozhodly, že zaplatí podle přílohy číslo dvě, což je smluvní záležitost mezi nemocnicemi a pojišťovnami. To je ale nesmysl, nic takového novela úhradové vyhlášky neuvádí,“ říká ředitel Stodské nemocnice, a. s., Vlastimil Bureš.
Že se to pojišťovnám hodí, je ale zřejmé, protože tak ušetří nemalé částky. „V příloze číslo dvě jsou totiž uvedeny jen čisté pracovní úvazky lékařů bez služeb. Chybí zde také dohody o pracovní činnosti, kterou zde vykonávají lékaři pracující v několika nemocnicích,“ vysvětluje Bureš.
Konkrétně jeho nemocnice by tak přišla o dvacet procent peněz, které by musela hradit ze svého. „Pokud to tak pojišťovny udělají, dáme je k soudu a podle úhradové vyhlášky ho musíme vyhrát,“ říká ředitel.