„Nechceme nemovitosti vkládat dříve, než bude společnost stabilizovaná a aspoň relativně zdravá, abychom neotevřeli cestu zpochybnění vlastnictví a z pozice věřitelů třeba i zájmu o tyto nemovitosti,“ uvedl Línek. Jmění by se mělo zvýšit peněžním vkladem, finance budou pocházet z úspor krajského rozpočtu nebo bankovního úvěru. Konečná suma navýšení kapitálu bude záviset i na výsledcích nemocnic v příštím roce. Konečné slovo při fúzi nemocnic a navýšení základního kapitálu bude mít krajské zastupitelstvo 27. února.
Pro letošní rok si nemocnice naplánovaly celkovou ztrátu 126,5 milionu korun. Za prvních deset měsíců ztráta činila 64,3 milionu korun. Proti roku 2012 se zvláště vinou úhradové vyhlášky výnosy nemocnic snížily o 60,6 milionu korun, letošní ztráta tak podle Línka připadá téměř celá na konto vyhlášky. Podle odhadů by na konci roku nemocnice mohly skončit s celkovým výsledkem asi minus 89 milionů až minus 95 milionů korun.
Hejtmanství připravuje centralizaci nemocnic delší dobu, zařízení už mají společné představenstvo. Zároveň chystá restrukturalizaci zdravotní péče v regionu, reálně se ale začne naplňovat až v roce 2015. Některé obory se zredukují či zruší, dostupnost péče by se ale neměla zhoršit. Změny by se měly dotknout zvláště akutní lůžkové péče v takzvaných nadstavbových oborech urologie, ORL, ortopedie a neurologie, zčásti i dětské lékařství a porodnictví.
Podle scénáře bude také potřeba v budoucnu posoudit nezbytnost stávajícího rozsahu a struktury akutního příjmu. Ambulantní péče by se omezovat neměla. Vznikne také nová servisní organizace, společně by se měly nakupovat léky a zdravotnický materiál, jednotný a propojený bude informační systém.
Pět nemocnic Pardubického kraje skončilo vloni se ziskem 6,7 milionu korun. Před ztrátou je ale zachránila jen dotace hejtmanství. Loni poskytlo zdravotnickým zařízením formou takzvaných vyrovnávacích plateb přes 215 milionů korun.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).