Pardubická krajská nemocnice by měla letos skončit se ztrátou 41,6 milionu korun, Orlickoústecká 28 milionů, Litomyšlská 5,4 milionu a Svitavská sedm milionů korun. Plán Chrudimské nemocnici, která navrhovala pro letošek ztrátu 14 milionů korun, radní neakceptovali, neboť vloni měla účetní zisk téměř 14 milionů korun, a vrátili jej k úpravám. „Všechny návrhy vychází z reality, tak jak nám přicházejí zálohové platby od zdravotních pojišťoven. Ukazuje se, že proti loňskému roku jsou výrazné propady záloh,“ uvedl Netolický.
Minulý rok vykázala pardubická nemocnice ztrátu 39 milionů korun, s výsledkem minus jeden až dva miliony korun skončily také nemocnice v Litomyšli a Svitavách. Orlickoústecká nemocnice vykázala účetní zisk 1,7 milionu korun.
Kvůli dalším ztrátám se nemocnice v Pardubicích a Ústí nad Orlicí vystavují riziku insolvence, neboť jejich dlouhodobé závazky se přibližují výši základního jmění. Podle Netolického by je bylo možné eliminovat například vložením části nemovitého majetku do společností, nyní jej vlastní kraj.
Rada dnes zřídila koordinační a řídící skupinu nemocnic Pardubického kraje. Jejím úkolem bude například pracovat na efektivním výkaznictví pro zdravotní pojišťovny, společném nákupu materiálu nebo školení zdravotníků. „Doposud zařízení v mnoha oblastech zdaleka nespolupracovala, v mnoha ohledech si konkurovala i po personální stránce. Ukazuje se, že je třeba, aby Pardubický kraj po 12 letech začal plnit úlohu jediného vlastníka,“ uvedl Netolický. V komisi kromě něj zasednou také ředitelé nemocnic a odborníci na ekonomiku, léčebnou péči, procesní řízení a informační technologie.
Radní dnes také doplnili statutární orgány nemocnic. V představenstvech všech společností zasedne Jan Kosla, který s krajem spolupracoval v ekonomické oblasti již v minulosti. V dozorčích radách bude nově Josef Diessl, ředitel Vysokomýtské nemocnice a dřívější ředitel pobočky Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Jmenování bývalého ředitele havlíčkobrodské a kyjovské nemocnice Josefa Pejchla a dřívějšího politika a bankéře Evropské investiční banky Ivana Pilipa vzbudilo před časem odpor částí lékařů.