V Plzeňském kraji vykazují lepší hospodaření ty nemocnice, které od loňska fungují jako obchodní firmy. Mají sice stále ztrátu, ta je ale několikanásobně menší než v minulosti.
Plzeňský kraj převzal v lednu 2002 sedm nemocnic, z nichž jedna byla uzavřená, se ztrátou přes 265 milionů korun.
Za první pololetí loňského roku, kdy byly ještě příspěvkovými organizacemi, vykázaly nemocnice ztrátu 71 milionů korun. Za první letošní pololetí hospodaří už jako obchodní firmy se ztrátou 14,3 milionu korun.
V této částce je ale zahrnuto ještě asi pět milionů korun, které je nutné vynaložit na údržbu, temperování a ostrahu nefunkční a dva roky zavřené nemocnice v Plané na Tachovsku, řekl hejtman Petr Zimmermann (ODS).
„Nezanikla přitom žádná nemocnice, ani oddělení a zdravotní péči poskytují tyto
nemocnice v nezměněném rozsahu,“ zdůraznil.
Vyrovnané hospodaření
V krajských nemocnicích je asi 1400 lůžek. K oddlužení přispěl 165 miliony korun stát. Nemocnice si nedělají velké iluze, že budou tvořit velké zisky, jejich hlavním cílem je do budoucna alespoň vyrovnané hospodaření.
Změna na obchodní firmy podle hejtmana přinesla větší odpovědnost ředitelů, odpadly dřívější neobvyklé nákupy, snížil se počet nezdravotnických zaměstnanců.
Nejlépe je na tom stodská nemocnice, nejhůře Klatovy
Nejlépe si vede nemocnice ve Stodu na Plzeňsku, která letos v pololetí hospodaří se ziskem kolem 2,5 milionu korun.
| DÁLE ČTĚTE: |
|---|
|
Soukromé nemocnice? Fungují, ale má to rizika\\ Obchodní společnosti: recept na dluhy nemocnic |
Největší, téměř desetimilionová ztráta tíží klatovskou nemocnici. I zde se ale daří lepšit hospodaření - ztráta loni v pololetí byla přes 29 milionů korun.
Ekonomické problémy ale podle hejtmana i podle ředitelů pomůže odstranit až změna systému financování zdravotnictví.
„Již několik let je financování nemocnic zamrzlé v takovém zvláštním stavu, kdy ředitelé nemohou odhadnout, jak budou placeni v příštím pololetí, v příštím roce; a pak je velmi těžké činit jakákoliv rozhodnutí do budoucna,“ poznamenal Zimmermann.
Všichni noví ředitelé krajských nemocnic přišli z privátní sféry. V nemocnicí podle svých slov propouštěli zejména hospodářské pracovníky a snižovali výdaje na léky i další nákupy.
Pečlivě kontorlované výdaje
Když ředitelé popisují stav, jaký v nemocnicích panoval před přechodem na kraje, mluví nejčastěji o hrůze, džungli a spoušti.
Například rokycanská nemocnice utrácela podle ředitele Vladimíra Gabriela velké peníze tím, že používala prádelnu v Sušici na Klatovsku a na úklid najímala velmi drahou německou úklidovou službu. Právě odstraněním podobných neúměrných nákladů dosáhli ředitelé úspor.
Ředitelka menší stodské nemocnice Miloslava Šlajsová zase kontroluje veškeré výdaje. Nemocnice nekoupí bez jejího schválení léky, nová zařízení, ale ani mýdla či toaletní papíry.
Dokud se nezmění systém, nebudou mít podle ředitelů nemocnice snadný život. „Musí se přijít na to, že okresní nemocnice mají své opodstatnění kvůli dostupnosti lidí, kvůli tomu, aby dělaly běžnou základní péči - kýly a slepá střeva,“ říká Gabriel.
Malé nemocnice podle něj nebudou dělat vysoce specializované operace, to je práce pro odborníky například ve fakultních nemocnicích.
Velké ústavy by ale neměly malým nemocnicím přebírat veškerou klientelu. „Malé nemocnice mají na běžné apendixy a běžné operace prostory, lidi i kapacity,“ tvrdí ředitel.
Pokud ale dnes například za operaci slepého střeva dostane rokycanská nemocnice od pojišťovny 13 500 korun, plzeňská fakultní nemocnice dostane za stejný zákrok 43 500 korun. Peníze pak v systému chybí.
ČTK