Průměrná ošetřovací doba 7,4 dne se nezměnila, obsazenost lůžek ale stoupla o 2,5 procentního bodu. Tento trend potvrdili ČTK oslovení ředitelé nemocnic.
Podle ÚZIS bylo využíváno každé nemocniční lůžko v průměru 131,9 dne z celkového počtu 181 dní prvního pololetí. Celkově stouplo využití lůžek ze 75,3 na 77,8 procenta, tedy o 2,5 procentního bodu. Z toho u lůžek akutních ze 73,5 na 76,1 procenta, u lůžek novorozeneckých z 82,7 na 84,4 a u lůžek následné péče z 87 na 88,9.
Lůžko obsazené pacientem přináší nemocnici více peněz, pojišťovny platí nemocnicím vedle paušálu i podle toho, s jakou nemocí se pacient léčí.
Zastupující ředitel Všeobecné fakultní nemocnice Jan Bříza ČTK řekl, že ve velkých číslech se jeví činnost nemocnic efektivněji. Statistika ale může podle něj zčásti být zkreslena tím, že nemocnice uzavírají lůžka například kvůli rekonstrukci a drží volná lůžka pro akutní případy. Dřív chirurgické obory musely držet třetinu lůžek, teď už takové nařízení není.
Ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík ČTK řekl, že statistiku nemocnic ovlivňuje i to, jak lůžka vykazují. Některé vykazují lůžko jako volné, když pacienta pustí na víkend, jiné ho vykazují jako obsazené.
Lepší využití lůžek, o němž hovoří statistici, souvisí podle Břízy s uplatněním moderních léčebných a vyšetřovacích metod, tím se zkracuje nutná doba pobytu v nemocnici. „Po klasické operaci žlučníku je pacient na lůžku týden, po laparoskopické jde za tři dny domů,“ přiblížil.
Ludvík dodal, že trend stále více zkracovat pobyt pacienta na lůžku může být i „kontraproduktivní“. Pacienti propuštění příliš brzy se vracejí do nemocnice s komplikacemi. Neví ale, zda Česko této hranice už dosáhlo.
Průměrná ošetřovací doba se podle Ludvíka asi už moc zkracovat nebude - naopak se dá počítat s jejím prodloužením, jak stárne populace. Senioři totiž i po akutní operaci potřebují delší hospitalizaci.