Naproti tomu ředitelé pojišťoven jsou přesvědčeni o tom, že úhrady stačí, většina očekává stejnou výši, někteří i růst. Zhoršení kvality péče se neobávají. Vyplynulo to z průzkumu Barometr českého zdravotnictví 2012.
Odpovídalo v něm letos v květnu 74 ze 190 ředitelů nemocnic a pět z osmi ředitelů pojišťoven. Výsledky má ČTK k dispozici.
Zhoršení dostupnosti péče se podle průzkumu obává 80 procent ředitelů nemocnic, častěji městských a krajských zařízení, oproti loňsku je to nárůst. Pojišťovny letos oproti předchozím letům totiž nenavýšily zálohy, více peněz dostanou nemocnice až v doplatcích v půli příštího roku. Přitom musely nemocnice zvedat platy, jak to slíbila vláda odborářům. Udělaly to ale jen státní nemocnice. Krajské a městské nemocnice to odmítly s odůvodněním, že na to nemají peníze od pojišťoven.
Shoda je v názoru, že nemocnice v ČR v průměru hospodaří málo efektivně, myslí si to 100 procent ředitelů pojišťoven a většina ředitelů nemocnic. Téměř dvě třetiny ředitelů nemocnic vidí dokonce potřebu zavést opatření, která povedou k zefektivnění přímo v nemocnici, již sami řídí.
Pojišťovny i nemocnice se shodují také na potřebě vyšší efektivity práce nemocnic, v dalších opatřeních se ale rozcházejí. Podle ředitelů nemocnic by se měla opatření zaměřit na lepší komunikaci personálu navzájem i s pacienty, rezervy vidí i ve zvyšování platů. Podle ředitelů pojišťoven je potřeba snižovat fixní náklady nemocnic a výdaje na léky a zdravotnické prostředky a zrušit nadbytečná lůžka.
Obavy ředitelů nemocnic z odchodů lékařů letos proti loňsku klesly, loni se jich obávalo 53 procent ředitelů, letos 36 procent. I tak víc než polovina ředitelů nemocnic cítí nedostatek lékařů ve své nemocnici. U zdravotních sester vidí odchody jako problém jen 12 procent ředitelů.
Průzkum sledoval i čekací doby na operační zákroky, většina se nezměnila, pokud ano, obvykle se zkrátily, a to zejména u operací kyčelního a kolenního kloubu.