Pokud by se ten, kdo o financích rozhoduje, přihlásil ke své odpovědnosti, nemusely by nemocnice čelit stížnostem nespokojených zaměstnanců a pacientů.
V těchto dnech opět zažívá problémy i Hradec Králové.
„Nejde o to, že by nám hrozil bankrot, už jsme se naučili umění, že přežijeme cokoliv,“ upřesňuje Heger, pod jehož vedením se hradecká nemocnice stala nejznámějším příkladem, jak ve zdravotnictví hospodařit bez dluhů.
„Dnes nám ale hrozí válka s odbory, které požadují vyšší mzdy,“ připomíná ředitel reakci zaměstnanců na rozhodnutí, že mzdy letos porostou jen o procento.
Zároveň je třeba odkládat nákup techniky. Hradec Králové tedy ještě počká na komunikační systém PACS.
Fakultní nemocnice zároveň uvažuje o tom, že prodlouží čekací doby na operace.
Při léčení nestability páteře přitom už dnes dává termíny za osmnáct měsíců.
Úsporné plány vycházejí z očekávání, že pojišťovny zvýší dotaci nemocnicím o procento.
Proto Heger vítá plán ministryně Milady Emmerové, která chce pojišťovnám nařídit, aby zaplatily víc o tři procenta.
Připouští však, že má jednostranný pohled: „Pokud pojišťovny skutečně nemají peníze, pak se problém jenom přenáší jinam,“ říká Heger.
Řešením současných potíží by bylo zvýšit efektivitu celého systému.
Především by se ze zdravotnické sítě měly vyřadit ústavy, které provádějí minimum operací: „Jak může být například kvalitní porodnice, která má ročně méně než dvě stě porodů?“ ptá se hradecký ředitel.
„Osobně mi nezáleží, jestli veřejnou zakázku lékařům stanoví spíše stát nebo pojišťovny,“ říká Heger.
V českých podmínkách by podle něho bylo jednodušší, aby odpovědnost převzaly pojišťovny, které mají silnější aparát.
Hospodářské noviny