krajského úřadu Patrik Kamas.
Pacienti pocítí změny například v širší nabídce služeb a příjemnějším prostředí zdravotnických zařízení. Dvě třetiny více než půlmiliardového dluhu zaplatil stát, hromadění ztrát ale musely zabránit změny, například v nabídce služeb.
„Musí odpovídat poptávce, aby obyvatelé regionu nejezdili za péčí jinam. Třeba oční oddělení zlínské nemocnice nabízí řadu specializovaných zákroků, za kterými tam přicházejí pacienti z celého kraje,“ vysvětloval krajský radní pro oblast zdravotnictví Bronislav Fuksa (ODS).
Aby se lidé neodcházeli léčit do Brna nebo Olomouce, má zajistit také vznik onkologického centra ve Zlíně, které by mohlo přijímat první pacienty už v roce 2008 nebo 2009. Za loňský rok skončilo v plusu hospodaření nemocnice v Uherském Hradišti a ve Zlíně.
Baťova nemocnice v krajském městě dosáhla zisku ve výši 152 tisíc korun mimo jiné zavedením internetových aukcí. „Při tomto způsobu nákupu zdravotnického materiálu dosahujeme až dvacetiprocentních úspor. Podobně jsme ušetřili třeba i převedením úklidových prací od dodavatelů do naší vlastní režie,“ uvedl ředitel zařízení Pavel Calábek.
Úspory věnovalo vedení tamní nemocnice zejména na doplnění traumatologického centra o neurochirurgii a mikrochirurgii.
„To umožnilo rozšířit strukturu péče a zlepšit podmínky pro pacienty z celého Zlínského kraje,“ doplnil ředitel. Uherskohradišťská nemocnice dokonce zaznamenala zisk přesahující osm a půl milionu korun. „Použijeme jej pro blaho pacientů. O tom, jak konkrétně, rozhoduje v těchto dnech valná hromada. Zatím je předčasné hovořit o podrobnostech,“ dodal mluvčí nemocnice Vlastimil Langer.
Naopak velká zdravotnická zařízení ve Vsetíně a Kroměříži utrpěla ztráty ve výši 4,6 a 9,9 milionu korun. V Kroměříži je to však podle krajského úřadu dokonce ještě o třináct milionů méně než v roce 2005.
„Kvalitu péče to rozhodně nijak negativně neovlivnilo,“ zdůraznil ekonomický náměstek ředitele tamní nemocnice Ivo Blahut.
Michal Verner, Regionální deníky
