„Lůžková kapacita odpovídá potřebám kraje. Nemocnic není mnoho. Není možné, aby byla jediná z nich zrušena nebo jí bylo znemožněno léčit pacienty, kteří si platí zdravotní pojištění,“ říká hejtman Petr Zimmermann (ODS).
Kraji se nelíbí návrh zákona, podle kterého by hejtmanství muselo převést okresní nemocnice z obchodních společností na veřejné neziskové organizace.
„Ministerstvo chce převzít veškeré pravomoci ovlivňující fungování nemocnic patřících kraji, ale zodpovědnost za případné problémy nechá nám bez možnosti jakékoli kontroly,“ popisuje hejtman.
Zimmermann válčí za čtyři okresní špitály a dvě zařízení následné péče v majetku hejtmanství, ale postavil se i za soukromá a státní zařízení. „Každá nemocnice má svůj okruh pacientů. Všechny hrají důležitou roli pro péči v regionu. My chceme s vedením všech zařízení spolupracovat a vzájemně doplňovat síť jednotlivých oborů. Chystané nové vládní normy jen znejišťují pacienty i zaměstnance a vedení nemocnic,“ tvrdí Zimmermann.
Kdo bude vyvolený
Poslanci v těchto dnech bouřlivě projednávají zákon, který má převést krajské i soukromé špitály na veřejné neziskové společnosti. Nemocnice, které odmítnou nebo se neobjeví na vládním seznamu vyvolených, mají smůlu - stát jim nedá ani korunu ze zdravotního pojištění.
„Nevíme, kdo je na seznamu a kdo ne. Seznam se mění den ode dne. Nikdo nám nic neřekne, fungujeme v nejistotě,“ popisuje ředitel soukromé Mulačovy nemocnice v Plzni Jiří Zeithaml. „Ceníme si postoje kraje, znárodnění soukromého majetku je děsivá představa a mimo systém zdravotního pojištění existovat nemůžeme,“ doplňuje Zeithaml.
Státní Fakultní nemocnice (FN) Plzeň by se zákon nijak nedotkl, přesto i její vedení se změny obává. „Pokud by došlo k závažnému zásahu do struktury zdravotní péče v kraji, způsobí to potíže i nám. Když jedno zařízení zavře, někdo musí převzít jejich pacienty. Ale kapacita je naplněna. My už teď máme potíže pokrýt veškerou péči. Dostáváme paušální příspěvek od státu, ale práci navíc nám nikdo nezaplatí. Pacienti by hodně složitě hledali místo,“ říká Kunová.
Levicoví poslanci, kteří návrh zákona o neziskových nemocnicích prosazují, tvrdí, že zisk do zdravotní péče nepatří, a obávají se, že obchodní společnosti budou upřednostňovat lukrativní obory před základní péčí.
„Nikde se nestalo, že by soukromá či krajská nemocnice rušila finančně méně prosperující oddělení. Navíc ministerstvo zdravotnictví je tím, kdo určuje sazebník, a rozhoduje o tom, co je lukrativní. A pokud má nemocnice zisk, je to jen dobře pro její rozvoj,“ oponuje hejtman Zimmermann.
„Ty obavy poslanců jsou liché. Dobrý hospodář musí investovat případný zisk do zařízení a přístrojů, aby nepřišel o pacienty,“ potvrzuje šéfka krajského špitálu v Klatovech Irina Riegelová.
V Plzeňském kraji v současné době funguje 15 lůžkových zařízení - kraji patří čtyři okresní nemocnice a dvě nemocnice následné péče, státu plzeňská fakultní a vojenská nemocnice, psychiatrická léčebna v Dobřanech a léčebna TBC v Janově.
Plzeňské Mulačova nemocnice, nemocnice U svatého Jiří a Městská nemocnice PRIVAMED jsou soukromé, Hospic Svatého Lazara v Plzni provozuje církev a nemocnici v Sušici tamní radnice jako obecně prospěšnou společnost. Dohromady mají více než 5450 lůžek, 3300 z nich jsou lůžka akutní.
Václav Kozák, Právo
Regionální mutace