Praha -
Ani kdyby dnes poslanci znovu schválili zákon o neziskových nemocnicích, nic na tom nezmění. Nový zákon totiž neruší zavedenou praxi, kdy jsou nemocnice financovány neprůhledně, málo efektivně a nespravedlivě.
Nespravedlnost se prohlubuje
Poprvé v historii zdravotnictví může veřejnost nahlédnout do seznamu dotací pro jednotlivé nemocnice. Unikátní čísla o tom, jak je systém nespravedlivý, jsou zarážející.
Například 600 tisíc obyvatel Zlínského kraje dostalo předloni od VZP na nemocnice 1,7 miliardy korun. Bylo to méně, než jednotlivě obdržela každá ze čtyř největších českých nemocnic.
Nespravedlnost potvrdila při jednání komise i bývalá ředitelka VZP Jiřina Musílková, podle níž se však se systémem nedalo nic dělat. Všechny nemocnice dostaly už v roce 1997 paušál bez ohledu na to, jak léčily. Tento paušál se ročně zvyšoval zhruba o tři procenta, ti schopnější však dokázali různými výjimkami získat víc.
Nejúspěšnější byly největší nemocnice - vedle pražské Homolky (za čtyři roky zvýšení o 59 procent) a Motolu (o 50 procent) byl nejúspěšnější ústav v Plzni (46 procent). Těmto třem ústavům se v letech 2000 až 2004 zvýšily příjmy od VZP o dvě a půl miliardy, navýšení od ostatních pojišťoven překročilo miliardu. Vláda, sněmovna ani VZP ale nikdy nevysvětlily, proč je nutné vylepšit bilanci právě těmto ústavům.
„O rozdělování peněz rozhodovaly známosti a zájmy lobbyistů. Legislativa je přitom tak nepřesná, že není možné říct, jestli za to může víc pojišťovna, anebo ministerstvo zdravotnictví,“ shrnul předseda poslanecké komise Jozef Kubinyi (ČSSD). Politici podle něho neměli zájem systém zprůhlednit, protože by se tím připravili o moc nad miliardami.
Léky na trojnásobek
Obecně se musí cítit nespokojeni všichni, kdo nežijí v Praze. Šest velkých pražských nemocnic utratí čtvrtinu všech peněz na ústavní péči.
Trend v posledních letech zesiluje. Ještě v roce 2000 dostalo šest mimopražských fakultních nemocnic od VZP celkem sedm miliard korun, tedy o dvě stě milionů více než pražští kolegové. Předloni už vedla Praha o 50 milionů.
Kubinyi byl jediným ministrem, který se pokusil počet pražských nemocnic snížit na čtyři. Z funkce byl odvolán do tří měsíců.
Pokud neměly nemocnice politickou podporu, dokázaly v posledních letech vylepšovat rozpočty jinak. Velké ústavy se naučily zvyšovat výdaje na léky a vydělávaly na jejich maržích. Například obrat lékárny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze narostl za čtyři roky třikrát (o 260 milionů u VZP), na Vinohradech, v Olomouci, Plzni i Hradci Králové na dvojnásobek.
Veřejné dluhy, soukromý zisk
Lobbistickou praxi potvrzují údaje o soukromých nemocnicích. Nejvíc své příjmy zvýšily ústavy, kterým pojišťovna povolila zřídit kardiologické oddělení - Třinec-Podlesí, plzeňský Privamed a pražská Bulovka. Kardiologie je podle ministerských cenových předpisů nejvíc výdělečným oborem a také proto je Česko v jejich počtu na obyvatele první na světě.
Výmluvný je fakt, že prosperující kardiologie Bulovka není součástí stejnojmenné zadlužené fakultní nemocnice, i když sídlí v jejím areálu.
Dalším výnosným oborem je ortopedie. Stojí za vzestupem nemocnice sv. Zdislavy v Mostištích, které VZP umožnila v letech 2002 a 2003 zdvojnásobit výkon a tím i zisk.
Praha má další oběť
Proti rozpínavosti pražských nemocnic se snaží bojovat středočeský hejtman Petr Bendl (ODS). Právě nemocnice v jeho kraji měly v posledních letech nejmenší nárůst - Kladnu, Mělníku, Berounu a Říčanům šly příjmy dokonce dolů. Z toho hejtman usuzuje, že existuje plán, jak dostat středočeské pacienty do hlavního města. „Ministr Rath už loni vyzval pražské nemocnice, ať se hlásí do výběrových řízení o zdravotní péči v našem kraji,“ připomíná.
Ministrem přímo řízená VZP v dubnu oznámila, že zruší berounskou nemocnici. Kraj, který zdejší ústav letos dotuje 40 miliony korun, na záchranu rezignoval. „Proti rozhodnutí pojišťovny nemůžeme nic dělat,“ říká Bendl.
Hejtman upozorňuje, že přesun péče ze středních Čech do Prahy omezí dostupnost a ještě péči prodraží. Například za operaci žlučníku platí pojišťovny nemocnici v Kostelci nad Labem 12.300 korun, v Čáslavi o 4 tisíce víc. Pražské fakultní nemocnice účtují 34 tisíc.
|
Příspěvky s názvem článku na který reagujete posílejte přes formulářZDE Pravidla diskuse najdete v prohlášení vydavatele. |
Kraje mohou podle Bendla pouze bránit nejhoršímu. „Nejde koncepčně pracovat v prostředí, kde nikdo neposuzuje cenu a kvalitu,“ říká hejtman.Zákon o neziskových nemocnicích kraje odmítají s tím, že způsobí další a ještě větší krizi než dosud. Normu odsoudili také experti. „Bude konzervovat současný nespravedlivý a neefektivní systém,“ říká Pavel Vepřek ze sdružení Občan.
Přesto senátní veto nad zákonem dnes zřejmě přehlasuje většina poslanců ČSSD a KSČM. Kubinyiho komise zkoumající vyšetřování VZP vydá závěrečnou zprávu koncem příštího týdne.
Petr Holub, Aktuálně.cz
Reakce čtenářů Zdraví.Euro.cz
MUDr. Karel Filip CSc. MBA
Praha bere peníze krajům? Myslím, že je to právě naopak. Praha platí za
kraje více než kraje za Prahu.
Mezi jednotlivými kraji neexistuje přerozdělování vybraného pojistného,
alespoň u VZP ne. To v praxi znamená, že péči o mimpražské pacienty léčené
v Praze zaplatí pražští pojištěnci. Přitom se jedná o nejtěžší a nejdražší
pacienty. Existuje i opačný fenomén: zhruba 20% Pražanů je zdravotní péče
poskytnuta mimo Prahu. To je ale rozhodně méně než je mimopražských
pacientů v pražských nemocnicích.
V Praze jsou sice nejvyšší platy a tím pádem i nejvyšší pojistné a nějaký
průhledný a spravedlivý systém solidarity s chudšími kraji by měl
existovat tak, aby byl zachován princip ekvity, tj. stejné dostupnosti
stejné zdravotní péče všem občanům ČR. K spravedlivějším úhradám zdravotní
péče v jednotlivých nemocnicích bez ohledu na jejich lokalizaci by mohl
přispět DRG systém, na jehož přípravu Ministerstvo zdravotnictví i
Všeobecná zdravotní pojišťovna vynaložily již minimálně desítky miliónů
Kč.
Politici a orgány státní správy by měli jednat, nikoliv se vymlouvat na
lobbyisty, kteří současný systém nevytvořili a ani za něj nenesou
odpovědnost.
Ing. Zdeněk Charvát, daňový poradce
Tento článek je úplně pochybený. Nelze v žádeném případě srovnávat poskytování zdravotní péče a její objem v krajích a v hlavním městě Praze, kde je soustředěno sedm velkých státních nemocnic (pět fakultních nemocnic podle názvu a dále nemocnice na Homolce a ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích), které poskytují vysoce specializovanou a superspecializovanou péči nejen pro Prahu a okolí, ale pro celou Českou republiku. Proto nelze prokázat, zda kraje doplácejí na Prahu, nebo obráceně. Tento článek je v tomto tvrzení demagogický.
Ale k něčemu jinému. Článek například tvrdí, že ve Fakultní nemocnici v Plzni se zvýšil objem předepisovaných a fakturovaných léků od roku 2001 na dvojnásobek. Ale také by měl autor, pokud by chtěl být objektivní, říci, že ve FN Plzeň se právě v inkriminovaném roce otevřela velká lékárna pro pacienty fakultní nemocnice v areálu na Lochotíně. Ale to se soc-dem opět nehodí, protože by musela říci, že nemocnice se chová ekonomicky - tedy tržně, a nikoliv neziskově, jak si to Rath myslí.