Redukce se však nejspíš nevyhne ani Pardubickému kraji, který se chlubí tím, že už nyní má po restrukturalizaci vůbec nejnižší počet lůžek v přepočtu na obyvatele. V Královéhradeckém kraji naopak s úsporou minimálně 150 lůžek počítá i vedení kraje. Otázkou je, jaký požadavek budou mít zdravotní pojišťovny. Pavel Pechánek, šéf zdejší krajské pobočky největšího ústavu, VZP, své představy před nadcházejícími jednáními s řediteli nemocnic zatím tají.
V přepočtu na počet obyvatele je v Královéhradeckém kraji po Praze, kde je ovšem koncentrace lůžkové péče logická, a Jihomoravském kraji, vůbec nejvíc lůžek v republice. „Jenže tu máme fakultní nemocnici, která to číslo navyšuje. Je přitom spádová i pro Pardubický kraj, kde podobné zařízení chybí,“ podotkl šéf hradeckého krajského nemocničního holdingu Martin Scháněl.
Nepřímo se ho zastal i Pechánek. „Nechci být v pozici, že budeme přikazovat rušení těch a těch lůžek. Je to otázka jednání, přitom statistický počet lůžek opravdu není hlavním parametrem. Závisí na obložnosti, době ošetřování a dalších faktorech. Bráním se titulkování, které vychází jen ze suché řeči čísel,“ uvedl Pechánek.
Čísla nejsou vše
Otázkou tak je, jak uspěje s argumentem o již nyní nízkém počtu akutních lůžek v Pardubickém kraji zdejší krajská radní Markéta Tauberová. V minulých letech zde byly zrušeny nemocnice v Poličce, Moravské Třebové, Červené vodě a Vysokém Mýtě. V Hradeckém kraji nemocnice v Opočně a vloni chirurgie v Broumově.
Zatímco v Hradeckém kraji dnes vychází na 10 tisíc obyvatel téměř šedesát lůžek, v Pardubickém kraji jen 40. Méně jich je pouze ve středních Čechách, kde lůžkovou péči zajišťuje hlavní město. Přesto si je Scháněl vědom, že minimálně zmíněných 150 lůžek bude muset obětovat. Nedá je však zadarmo. „Máme vlastní strategii, ze které chceme při jednání s VZP vycházet. Chceme ale znát souvislosti. Nelze jednoduše zrušit tolik a tolik lůžek a neříct, co bude dál. Uvidíme, co nám za to pojišťovna nabídne,“ dodal Scháněl.
Ministerský požadavek redukce počtu lůžek akutní péče a převod části z nich na lůžka následné péče vychází z dohod s lékaři při protestní akci Děkujeme, odcházíme. Peníze ušetřené na přebytečných lůžkách by nemocnicím měly zůstat, především právě kvůli zajištění platových požadavků zdravotnického personálu.
Po operaci domů
Cesta k úsporám je jasná: nástup „jednodenní chirurgie“, kdy pacienti budou pár hodin po operaci odcházet domů, posílení ambulantní péče nebo sjednocení lůžkového fondu, kterým by se snížily personální náklady.
Proti rušení lůžek akutní péče se už postavily odbory. Uvedly, že by vláda měla nejprve provést podrobné analýzy, ze kterých vyplyne, jak bude zdravotní péče po zrušení lůžek fungovat. Odboráři se kromě zhoršení péče obávají i propouštění lékařů a sester. Preferují převod zrušených lůžek na lůžka následné péče, s čímž ovšem počítá i koncepce ministerstva zdravotnictví.