Pojišťovnám vydrží rezervy do konce roku, a tak nechtějí platby zvyšovat.
„Dvě třetiny ředitelů nemocnic cítí v souvislosti s ekonomickou situací riziko zhoršení kvality péče. Obavy ze zhoršení dostupnosti péče vyjádřilo dokonce téměř 70 procent z nich. Management pojišťoven tyto obavy nesdílí,“ shrnul výsledky předseda HCI Daniel Vavřina.
Oslovení manažeři se podle něj shodli pouze v tom, že český zdravotnický systém je v tuto chvíli i v celoevropském srovnání kvalitní. Vyhlídky do budoucna už podle nich ale tak optimistické nejsou.
Ředitelé nemocnic varují před fluktuací personálu, u lékařů to jako problém uvedly tři čtvrtiny ředitelů, u sester téměř polovina. Nemocniční lékaři hrozí, že koncem roku podají hromadně výpověď. Z 16.000 se jich k akci Lékařského odborového klubu připojilo už 2500, další se hlásí.
„Většina dotazovaných, 86 procent ředitelů nemocnic a všichni ředitelé pojišťoven, se shodně přiklánějí k tržnímu principu zdravotnictví, tedy možnosti vyšší spoluúčasti pacientů, zejména ve smyslu širší nabídky, připojištění a rozlišování standardní a nadstandardní péče,“ uvedl Vavřina.
Rezervy uvnitř systému vnímá podle průzkumu většina dotázaných ředitelů, zejména v nákupu zdravotní techniky, léčiv a efektivity práce.
Polovina ředitelů pojišťoven uvedla, že nemá dobrý přehled o kvalitě péče v jednotlivých nemocnicích. Přispívá k tomu podle nich fakt, že Česko nemá jasně definované standardy zdravotní péče.
Politici se sice shodují, že by takové standardy měly vzniknout, aby se lidé mohli připojistit na nadstandard, na šíři standardu se ale už řadu let nedokážou shodnout. Pojišťovny tak stále nemají jasná kritéria pro srovnání kvality a dostupnosti zdravotní péče.
Na průzkumu spolupracovala HCI s agenturou Ipsos Tambor, pořádala ho letos podruhé, zúčastnilo se ho téměř 90 procent ředitelů zdravotních pojišťoven a zhruba 40 procent ředitelů nemocnic.