Stejné stanovisko sdílejí také obě asociace velkých nemocnic.
Buď platy, nebo léčit
Asociace nemocnic zveřejnily své stanovisko po jednání s ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou, kam se dostavili také zástupci zdravotních pojišťoven.
Asociace věřily, že ministryně donutí pojišťovny platit podle její úhradové vyhlášky, konkrétně zvýšit platby za akutní péči o tři procenta oproti prvnímu pololetí roku 2004. Za následnou péči měly dávat víc o třináct procent.
„My víme, že pojišťovny nemají peníze,“ připouští Fiala, že například VZP v této chvíli nemůže platit dříve než 32 dnů po lhůtě splatnosti. „Chtěli jsme však, aby uznaly vyhlášky o cenách. To zatím odmítají,“ říká představitel nejpočetnější asociace.
Pokud by však VZP i další pojišťovny svůj závazek uznaly, nemocnice by si mohly na platy lékařů půjčit. Do konce roku by přinejmenším část úvěrů mohly vrátit. Tehdy na tom pojišťovny mají být o něco lépe, když jim stát zaplatí slíbených 3,8 miliardy za pohledávky u státních podniků.
Nemocnice argumentovaly temnou vizí, jak se zvýšení lékařských platů a nepokryté příjmy mohou podepsat na kvalitě a dostupnosti zdravotní péče. Dnes činí platy lékařů v průměru polovinu výdajů nemocnic, další fixní náklady (investice, odpisy a palivo) další čtvrtinu. Čtvrtina zbývá na vlastní léčebné zákroky.
Zvýšení platů by zvedlo fixní náklady o další čtyři procenta, které by se daly ušetřit pouze na lékařských výkonech. Na vlastní léčení by tak nemocnice měly o pětinu méně peněz než dosud. „Případně by se mohly některé nemocnice uzavřít,“ dodává Fiala. „Pokud se například omezí provoz interny, není možné dál léčit také na chirurgii.“
Proč se brání pojišťovny
Schůzka u Emmerové nakonec nebyla konfrontační. „Po dlouhé době jsme měli pocit, že nám partneři naslouchají,“ říká mluvčí VZP Jiří Suttner.
Pojišťovny obhájily svou námitku, že nemusejí nemocnicím platit podle vyhlášky ministryně zdravotnictví. Materiál Emmerové totiž porušuje předpisy Ministerstva financí. Cena zdravotnických výkonů se platí v bodech, kterým se přiřazuje určitá cena v korunách. Vyhláška Emmerové však překročila maximální cenu za bod, která podle Sobotkova úřadu činí 1,10 koruny.
Nemocnice také připustily, že je do značné míry oprávněný postup pojišťoven vůči zařízením následné péče, například léčebnám dlouhodobě nemocných nebo psychiatrickým léčebnám.
Pojišťovny po třináctiprocentním zvýšení plateb za ošetřovací den začaly kontrolovat, jestli léčebny plní nasmlouvané standardy, například jestli zajistily dostatek personálu. Předepsaný stav je nezbytný k tomu, aby léčebny zajistily rehabilitace pacientům, kteří překonali těžkou nemoc a například se nemohou hýbat.
Pojišťovny při jednání u ministryně naopak připustily, že zaplatí požadované částky těm léčebnám, které mají alespoň tři čtvrtiny požadovaného personálu. Se zbylými jednačtyřiceti léčebnami budou pojišťovny vyjednávat individuálně.
Pokud se podaří vyřešit problém s maximální cenou bodu a potíže zařízení následné péče do čtrnácti dnů, umožní dohoda pojišťoven a nemocnic zvýšit platy lékařů alespoň částečně.
Schlangerova slova
Finanční potíže nemocnic jsou důsledkem dohody, kterou s nemocnicemi a lékařskými organizacemi uzavřel počátkem června premiér Jiří Paroubek. Slíbil zvýšit platy lékařům a nemocnicím včas dodat peníze ze zdrojů pojišťoven. Pojišťovny se pak měly částečně oddlužit.
Na fakt, že dohoda nemůže fungovat, když pojišťovny opravdu nemají peníze, upozorňoval už v červnu předseda zdravotnických odborů Jiří Schlanger. „Nemocnice se nesmyslně dohodly a teď se diví,“ hodnotí současnou krizi.
Také vinou ministerských vyhlášek platí VZP 32 dnů po lhůtě splatnosti.
Čtyři strany sporu
Lékaři
Chtějí zvýšit platy, aby dosahovaly trojnásobku průměrné mzdy.
Vládní nařízení jim zvýšilo mzdové tarify o sedm procent v lednu, o dalších osm procent se mají zvýšit od září.
Nemocnice
Chtějí zvýšit dotace od pojišťoven nejméně o tři procenta ročně nad inflaci.
Ministerská vyhláška letos nařídila dotace zvýšit v průměru o pět procent. Pojišťovnám však rostou dluhy a platí stále později.
Zdravotní pojišťovny
Chtějí, aby ministerské vyhlášky respektovaly jejich zdravotní plán a nenařizovaly vyšší výdaje. Stát má zvýšit dotace za své pojištěnce.
Také vinou ministerských vyhlášek platí VZP 32 dnů po lhůtě splatnosti.
Vláda
Chce před volbami zvýšit platy lékařům a udržet zdravotnické dluhy pod kontrolou. Zatím se zdá, že mimořádná dotace šest miliard nebude stačit.
Petr Holub, Hospodářské noviny
REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz
Asociace českých a moravských nemocnic
Článek Hospodářských novin „Nemocnice žádají více peněz na mzdy“ by si zasloužil lépe pracovat s informacemi. Pojišťovny obhájily, že nemusí nemocnicím platit podle vyhlášky? Nemocnice připustily oprávněný postup pojišťoven při nehrazení následné péče? Autor má zřejmě informace ze zcela jiného jednání. „Materiál Emmerové“ prý „porušuje předpisy Ministerstva financí.“? Odkdy je jedno ministerstvo nadřazeno druhému? O tom, že ministryně bude jednat o problému rozdílných stanovisek ministerstev s ministrem financí a premiérem, autor neuvedl ani slovo. Finanční potíže nemocnic byly dávno před dohodou s premiérem. Proto nemocnice do těchto jednání vstoupily a připravené navýšení platů požadovaly finančně řešit. Ano, nemocnice si mohou vzít úvěry k překlenutí momentálního finančního nedostatku pojišťoven. Ale neměly by si také pojišťovny vzít úvěr, když nemají na platby podle právních předpisů? Stejně jako u nemocnic by to nebylo zadarmo. Ale nemalé úroky by je tlačily k větší hospodárnosti a efektivnějšímu rozdělování peněz.
Jana Popovičová, Stanislav Fiala, kancelář AČMN
Mgr. Jana Krátká
Pokud VZP platí nemocnicím 32 dní po splatnosti tak to jsou na tom ještě moc dobře. Lékárně, kterou provozuji platí VZP 55 dní po splatnosti.
PharmDr. Petr Rejsek
Jen navazuji na mgr. Krátkou, naše lékárna je nyní asi 60 dnů po splatnosti (VZP, ZP MV).