Všechny zdejší velké špitály totiž postihla choroba zvaná akutní nedostatek peněz.
„Přímo to ohrožuje kvalitu a rozsah poskytované zdravotní péče i její dostupnost,“ připustil v pondělí hejtman David Rath (ČSSD).
Mají méně peněz, či nemají?
Za vším podle jeho slov stojí razantní snížení takzvaných předběžných úhrad Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) - tedy částek, které pojišťovna zasílá nemocnicím jako zálohu na provedenou zdravotní péči. Právě to je významný zdroj příjmů, s nimiž nemocnice průběžně hospodaří.
Celkové vyúčtování úhrad se totiž provádí až v červnu následujícího roku.Šestice středočeských nemocnic dostává nyní od VZP na měsíc dohromady o 10,4 milionu korun méně, než měly k dispozici loni ve druhém pololetí.
„Za rok se jedná o 125 milionů, což je obrovské číslo,“ konstatoval Rath.
V rámci debat o úhradách se VZP před týdnem vyjádřila, že ke změně pravidel (a tudíž k žádnému snižování vyplácených částek) nedošlo - nemocnice ovšem trvají na svém: opravdu dostávají výrazně méně peněz. Podle neoficiálního sdělení z prostředí pojišťovny může jít o praktické dopady prosazování tendencí, že odborná péče má být poskytována na specializovaných odborných pracovištích.
Tomu by napovídal i fakt, že na celkovém více než desetimilionovém propadu měsíčních příjmů s celkem třemi miliony podílejí snížené úhrady na kardiostimulátory pro krajské nemocnice v Kladně, Kolíně a Příbrami.
Oficiálně ovšem VZP stále stojí za svým: k žádnému snižování úhrad nedošlo a ani se nic takového nepřipravuje. A podle mluvčího VZP Jiřího Roda to platí pro všechny nemocnice bez rozdílu: jak pro krajské, tak pro soukromé.
Nemocnice problém s nižšími příjmy z úhrad tíží - podle slov krajské radní pro sociální oblast Zuzany JentskeStöcklové ale podstatně dramatičtější situace nastává v domovech důchodců. A tam si už posíláním lidí do Prahy či prodloužením čekacích dob na zákrok nepomohou. Zdravotnické výkony, které provádějí zdravotní sestry, jsou v domovech stále častější, jelikož se mění skladba obyvatel těchto zařízení.
„Už tam není tolik spokojených důchodců, kteří vyrážejí na procházky a večer se vypraví do divadla,“ upozornil hejtman Rath, podle jehož slov domovy důchodců do jisté míry nahrazují nedostatek míst v léčebnách dlouhodobě nemocných.
„Kritéria pacientů těchto léčeben splňuje 20 až 30 procent obyvatel domovů - jsou upoutáni na lůžko, často inkontinentní,“ konstatoval.
Domovů pro staré lidi se prý navíc snížení úhrad dotýká drasticky: měsíční částky se podle Stöcklové snížily o polovinu až dvě třetiny. Bezprostředně hrozí, že domovy nebudou mít nejen peníze na platy sester zajišťujících ošetřovatelskou péči, ale nebude ani za co nakupovat potřebné plenkové kalhotky či obvazy.
Znamená to tedy, že se vedení domovů bude obracet na příbuzné ubytovaných klientů, aby připlatili? Na tuhle otázku Deníku v pondělí Stöcklová nekývla. „Především chceme jednat s pojišťovnou,“ odpověděla. A Rath už uvažuje o opatření, o němž si myslí, že by mohlo být esem v rukávu.
„Jsme připraveni podávat na VZP hromadné žaloby i se žádostí o předběžné opatření, jejichž cílem by bylo zajistit posílání stejného objemu finančních prostředků jako v loňském roce,“ plánuje hejtman.