Nemocnicím prý rušení poplatků nevadí, soukromníci jsou proti

Předsedové stran budoucí vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL musejí být spokojení. Chvála na jimi připravený text koaliční smlouvy, se na ně snáší ze všech stran, se kterými se ještě nedávno musel tvrdě potýkat Leoš Heger (TOP09). Po odborech pochválil jejich záměry i Krizový štáb, který pozitivně zhodnotil kapitolu věnující se zdravotnictví. „Oceňujeme cíl koaličních politických stran prosazovat zdravotnictví jako veřejnou službu na principu solidarity, neziskovosti, rovnosti a všeobecné dostupnosti,“ zhodnotil základní princip předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) a mluvčí krizového štábu Václav Krása.

Harmonické notování

Koaliční strany jakoby při tvorbě svého programového prohlášení reflektovaly většinu dřívějších výtek zainteresovaných skupin ve zdravotnictví. Štáb si totiž cení i dalších obecných formulací v kapitole programového prohlášení, kterou budoucí koalice nazvala slibným heslem „Kvalitní zdravotnictví dostupné všem“.

Krizový štáb pozitivně hodnotí záměr sjednotit úhrady a způsob plateb všem zdravotnickým zařízením; pravidelně valorizovat platby za státní pojištěnce; vytvořit pravidla pro utváření sítě zdravotnických zařízení a přijmout zákon o veřejnoprávních zdravotnických zařízeních pro páteřní síť nemocnic; zlepšit přístup k lázeňské péči; vytvořit projekt realizace a financování zdravotních priorit státu i příslib růstu platového ohodnocení zdravotníků.

Přestože součástí štábu jsou i sdružení zastupující velkou část poskytovatelů zdravotních služeb, kteří podle kritiků z ostatních stran budou nejvíce tratit na plánovaném rušení většiny regulačních poplatků, tak překvapivě ani s tímto bodem nemá krizový štáb problém.

„Vítáme zrušení většiny regulačních poplatků, které ztratily svou regulační funkci, finančně zatěžovaly občany a administrativně zdravotnická zařízení. Nebyly finančním přínosem pro nemocnice, ale především pro zdravotní pojišťovny, které o regulační poplatky snížily úhrady za poskytovanou péči,“ vysvětlili mluvčí krizového štábu Václav krása a místopředseda AČMN Petr Fiala.

Ke kompenzaci příjmů regulačních poplatků by podle štábu mělo posloužit další zvyšování plateb za státní pojištěnce, a to už v roce 2014. Navýšení úhrad nemocnicím by pak mělo být promítnuto i do úhradové vyhlášky pro příští rok.

Vše má svá „ale“

I přes všechnu chválu má však Krizový štáb i své výhrady. „Vítáme záměr snížit sazbu DPH na léky, změnit lékovou politiku a tvorbu cen léků. Postrádáme však snahu snížit sazbu DPH také u zdravotnických prostředků, která byla minulou vládou rovněž zvýšena,“ upozorňuje štáb, který současně varuje i před pokračováním akutně probíhající krize financování nemocnic – recept na její uspokojivé řešení v koaliční smlouvě totiž nevidí.

„Krizový štáb je současně nucen upozornit, že střednědobé a dlouhodobé záměry koaličních stran neřeší akutní krizi v poskytování nemocniční péče, která probíhá v závěru roku 2013 a hrozí vyvrcholením v roce 2014. Bez krátkodobých opatření nové vlády ke stabilizaci nemocnic, zejména k vyrovnání finančních propadů způsobených úhradovou vyhláškou pro rok 2013, nadále působící zvýšenou DPH a nově také devalvací koruny, nemohou být dlouhodobější záměry obsažené v koaliční smlouvě úspěšné,“ uzavírají své prohlášení mluvčí Krizového štábu.

Klíčová položka

Daleko větší nelibost vzbudilo rušení poplatků v řadách soukromých lékařů, resp. u Koalice soukromých lékařů (KSL), která se v této souvislosti obrátila na poslance formou otevřeného dopisu. Soukromí lékaři se cítí být záměry budoucí vlády ohroženi, neboť peníze z regulačních poplatků představují významnou položku na příjmové straně provozovatelů soukromých ambulancí. Podle KSL mohou lékaři přijít až o 200 tisíc korun ročně, což by bez kompenzace mohlo být pro tak malé subjekty, jakými jsou ordinace soukromých lékařů, destabilizující.

Prostředky získané z regulačních poplatků prý soukromníkům slouží především k reinvesticím do provozu ambulancí, pořizují z nich zdravotnický materiál, modernizují technické vybavení, ale například i vyšší platy svých sester.

„Jsme si zcela jisti, že výpadek této významné části našich tržeb, nebyl-li by nijak kompenzován z jiných zdrojů, by měl za důsledek pokles kvality a dostupnosti péče. Pro některé z nás může znamenat i ohrožení finanční stability. Těch až 200 tisíc korun na jednoho lékaře a rok nikdy nebyly zbytečně vynaložené peníze a jistě by v rozpočtech poskytovatelů chyběly,“ upozorňují soukromí lékaři poslance.

KSL: Chceme plnou kompenzaci

Přestože představitelé stran vládní koalice ujišťují zdravotníky, že jsou připraveni hledat ve státním rozpočtu prostředky ke kompenzaci výpadků příjmů z regulačních poplatků, jež odhadují cca na 2 miliardy korun – obavy soukromých lékařů tím nijak neumenšují. KSL se totiž obává i toho, jak bude hospodaření ordinací bez této složky vypadat mezi tím, než budoucí vláda tyto prostředky v rozpočtu nalezne.

„Žádáme poslance, aby buď regulační poplatky nerušili, nebo v přesné časové souvislosti s jejich zrušením zajistili všem poskytovatelům přiměřenou kompenzaci propadu tržeb. Jedině tak lze zabránit poklesu kvality a dostupnosti zdravotní péče v ČR, k němuž jinak jistě dojde,“ míní KSL.

KSL poslancům poradila i případný způsob, jak by bylo možné realizovat kompenzaci v případě, že by většina v poslanecké sněmovně trvala na zrušení regulačních poplatků.

„Žádáme, aby byl novelizován seznam výkonů, kde by výkony 09543, 09544, 09545,09547 (všechny se týkají výběrů poplatků) byly nahrazeny jedním signálním kódem, který by měl bodovou hodnotu odpovídající úhradě minimálně 30 Kč. Dále, aby byla novelizovaná úhradová vyhláška, přičemž stačí jen doplnění zcela jednoduché formulace, dle níž by výše zmíněný signální kód byl hrazen plně, tj. mimo jakoukoli limitaci včetně omezení úhradovým vzorcem,“ navrhuje KSL s tím, že klíčová je přímá časová návaznost těchto novel na zrušení regulačních poplatků.